Na tomto odkazu je možno se seznámit s výsledky rozsáhlého šetření mezi sociálními podniky v ČR.

Osloveno bylo okolo 400 subjektů, aktivně reagovalo více jak 180. Na přípravě, realizaci a vyhodnocení šetření iniciovaném MPSV ČR se podílela i řada členů TESSEA.

Výsledky jsou významnou základnou pro budování strategie rozvoje a podpory sociálního podnikání v ČR.

Jednání Plánovací komise dne 14. ledna 2020 se zúčastnil Karel Rychtář jako společný zástupce P3 a TESSEA.

Na základě předloženého návrhu a diskuse se podařilo do obou výzev prosadit rozšíření podporovaných aktivit komunitních center o „podporu (nekomerčních) aktivit motivujících, připravujících a usnadňujících členům komunity zahájení sociálního podnikání.“ SP naplňuje všechny principy vyjadřující hodnoty komunitního rozvoje dle přílohy 1. Doporučeno doplnit bod 14. vyjadřující rámec takových aktivit. V praxi se může jednat o vybavení prostor, rozšíření sociálně aktivizační činnosti.
Vyjádřili jsme přesvědčení, že podpora povědomí, informací, případně vnějších zkušeností a kontaktů členů komunity potřebných pro motivaci a získání znalostí pro zahájení sociálního podnikání je nedílnou inovativní sociální aktivitou, navíc nekomerční a neziskovou. V řadě vyspělých zemí jsou právě komunity zdrojem vzniku a rozvoje sociálních podniků evropského typu.

Komise po schválení změn uložila dopracovat text výzvy č. 46 a 47 ve znění připomínek vznesených na jednání Plánovací komise dne 14. ledna 2020 a předložit je ke schválení Radě hl. m. Prahy nejpozději do 17. února 2020. Výzvy budou vyhlášeny 21.2. 2020.

Jak jistě víte, novela zákona o zaměstnanosti č. 435/2004Sb. uveřejněná ve sbírce zákonů pod č. 365 schválila zvýšení příspěvku za IV.Q.2019. Součástí schválené novely je i zmocnění vlády k rozhodnutí o zvýšení příspěvku pro rok 2020 (a další). Samozřejmě jsme nečekali, že MPSV, které musí návrh takového Nařízení vlády připravit, začne konat první týden v lednu. Ze zkušenosti víme, že nelze čekat aktivitu z této strany, zejména proto, že nakonec půjde na prvním místě o prostor v rozpočtu kapitol MPSV ČR.

V současné době intervenujeme u MPSV ČR, žádáme o zahájení přípravy a jednání o návrhu potřebného nařízení vlády, vzhledem k dalšímu zvýšení minimální mzdy. Do intervence je zapojena tripartita, podnikatelské svazy i Národní rada OZP. 

Přikládáme dole také tabulku s přehledem vývoje MM a příspěvku za poslední roky, pro případnou argumentaci na úrovni vašich kontaktů na národní i regionální úrovni. Za dané situace je žádoucí, aby podobných dopisů opírajících se o vaše konkrétní trable a problémy spojené s neřešením systému a s růstem neproduktivních nákladů ZZP, dostala paní ministryně Maláčová i pan premiér Babiš víc.

Na MPSV proběhlo v minulém týdnu jednání za účasti zástupců zaměstnavatelů OZP. MPSV v těchto dnech předkládá do připomínkového řízení a do vlády dvě novely ZoZ, s jejichž obsahem jsme byli seznámeni. Týkají se dílčích oblastí projednávaných již v polovině minulého roku, novinkou je zavedení kategorie „zvlášť znevýhodněné osoby na trhu práce“ a návrh nástroje její podpory formou § 112a zákona o zaměstnanosti. Druhá novela bude obsahovat změny odvodů za neplnění povinného podílu OZP, parametrů náhradního plnění a další dílčí úpravy. Podrobně vás budeme informovat po jejich definitivním zveřejnění v rámci připomínkových řízení. 

 

Vývoj nárůstu minimální mzdy a příspěvku

  do 2012 2015   2016 2017 2018 2019 2020 2020/12
Základní MM 8 000 9 200   9 900 11 000 12 200 13 350 14 600 +83 %
Osobní náklady na mzdu - MM 10 720 12 328   13 266 14 740 16 348 17 889 19 535

+83 %

 

MM pro I. a II. st. ID 6 000 8 000   9 900 11 000 12 200 13 350 14 600 +143 %
MM pro III. st. ID 4 000   +265 %
osobní náklady pro I. a II. st. ID 8 040 10 720   13 266 14 740 16 348 17 889 19 535 +143 %
osobní náklady pro III. st. ID 5 360   +265 %
příspěvek dle § 78 10 000 10 000   11 500 12 200 13 000 13 000 13 800 +38 %

 

Z tabulky je vidět, že zatímco základní minimální mzda vzrostla od roku 2012 o 6 600 Kč, což představuje nárůst o 83 %, minimální mzda OZP s ID I. a II. stupně vzrostla o 8 600 Kč, tzn. o 143 %, pro OZP III. stupně dokonce o 10 600 Kč, tzn. o 265 %. Limit příspěvku se zvýšil pro obě kategorie OZP o 3 800 Kč, tzn. o 38 %. Produktivita práce významné části zaměstnaných OZP zůstává v lepším případě nezměněna. Tabulka nezahrnuje vliv inflace, ovlivňující nemzdové náklady, které zatěžují všechny zaměstnavatele.

Argumenty:

  • Už desítky let nesprávně odděluje státní správa výdaje SR do podpory zaměstnávání OZP od příjmové stránky SR. Je prokázáno, že celkem 60 % výdajů na příspěvky na zaměstnávání OZP se vrací do SR v podobě příjmů ze sociálního a zdravotního pojistného a daně z příjmu, DPH a spotřební daně z kupní síly vydělávajících OZP, nepřímo pak jako úspory sociálních výdajů. V praxi se ze 7 mld. Kč vydaných na příspěvek pro podporu zaměstnanosti invalidů v loňském roce vrátilo do státního rozpočtu cca 4,2 mld.
  • Když se v roce 2016 rušily výjimky z nároku na doplatky MM v zájmu dodržování rovných práv a příležitostí OZP, slíbili jsme si, že mimo jiné vytvoříme jiný model pracovního uplatnění OZP s nízkým výkonem – mimo trh práce a bez pracovního poměru. Přes veškeré naše návrhy se do dnešního dne na tomto modelu nezačalo pracovat.
  • Stát, který nevěnuje odpovídající pozornost tak významné změně týkající se nejslabší části jeho občanů, de facto sám porušuje principy rovných práv a příležitostí – rozhoduje o právech, ale nedává příležitost. Má za těchto okolností jen dvě možnosti:

-        akceptovat přiměřený růst objemu příspěvků v závislosti na plošném administrativním zvýšení MM, nebo

-        vyhnat z práce část OZP, pro které není vytvořena jiná vhodná příležitost.

V každém případě je nezbytné začít pracovat na skutečné reformě celého systému rehabilitace OZP, nejen podpory pracovních míst u specializovaných zaměstnavatelů. Chybí ale politická vůle a zadání. Chybí i kapacita státní správy, která by takové zadání naplnila jinak, než jen „záplatami“ zákona o zaměstnanosti. Proto je podpora specializovaných zaměstnavatelů OZP aktuálně nezbytná a nenahraditelná.

Sociální podniky, které jsou současně uznanými zaměstnavateli OZP dle §78 zákona o zaměstnanosti celý rok trápí dopady zvýšení minimálních mezd – už třetím rokem. Na dojednané zvýšení příspěvku jako kompenzace těchto dopadů však čekáme už od počátku roku.

11. září t.r. po mnoha intervencích konečně sněmovna projednala návrh na zvýšení o 800 Kč pro rok 2019, podařilo se schválit zrychlený postup projednání. I když dojde ideálně ke schválení tohoto návrhu v závěru roku, velmi pravděpodobně bude možné zvýšení uplatnit jen za IV.Q.2019.

Současně s tím usilují zaměstnavatelé o navržení a přijetí pozměňovacího návrhu obsahujícího automatickou valorizaci příspěvku v závislosti na růstu minimální mzdy počínaje rokem 2020.     Návrh bude projednáván výborem pro sociální politiku sněmovny 3. října t.r., pokud bude podpořen MPSV ČR a výborem, bude doplněn k návrhu sněmovního tisku 463 ve schůzi sněmovny od 14. října.

Návrh je samozřejmě spojen s růstem výdajů MPSV ČR v roce 2020, proto jeho přijetí není zdaleka jisté. Bez takové úpravy však podle průzkumů u značné části zaměstnavatelů nebude možno dále udržet pracovní místa OZP s velmi nízkou produktivitou práce, podobný scénář jako v roce 2019 by již nemusel být schůdný.

Uvítáme proto jakoukoliv intervenci u poslanců v regionech i u dalších vlivných osobností, ideálně v poslaneckém týdnu od 7. do 11. října.

Díky za spolupráci,

Karel Rychtář

Ředitel TESSEA ČR, z.s.

 – new approaches and instruments for funding social change, termín přihlášek 28. 7. 2019, více informací v AJ v přiloženém dokumentu.

určenou pro europoslance a zástupce jednotlivých zemí EU na podporu sociální ekonomiku v programu ESF+. Otevřený dopis naleznete zde v AJ.

Autorka: Eva Fraňková, PhD, Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií

Zpráva za ČR je spolu s dalšími národními zprávami členských zemí EU (country reports) a některých dalších přidružených zemí (ve formě kratších country fiches).

Tato zpráva přináší přehled o ekosystému sociálního podnikání v České republice na základě dostupných informací z prosince 2018. Zpráva aktualizuje předchozí verzi, kterou předložila ICF Consulting Services Evropské komisi v roce 2014.
Aktuální zpráva byla připravena jako součást smlouvy, kterou zadala Evropská komise Evropskému výzkumnému ústavu pro družstevní a sociální podniky (Euricse) a Mezinárodní výzkumnou síť EMES (EMES).

V průběhu léta 2019 budou doplněny zbývající národní zprávy, které v současnosti ještě chybí, a celková Shrnující zpráva (Synthesis Report), která bude analyticky porovnávat situaci ve všech zemích EU.

Zpráva za Českou republiku celá ke stažení v angličtině ZDE a k krátkém shrnutí v češtině ZDE.

Milí členové, zveme vás na výroční členskou schůzi TESSEA
13. června, 2019, 10:00-12:30
v sídle TESSEA ČR, z.s., Václavské nám. 21, Praha 1 (budova Svazu družstev)
zasedačka B, 4. patro

Program:
1. Prezence
2. Zahájení
3. Zpráva o činnosti
4. Zpráva o hospodaření
5. Zpráva kontrolní komise
6. Diskuze
7. Volby
8. Schválení usnesení

Těšíme se na vás!
Karel Rychtář a Markéta Vinkelhoferová

Jaká bude podpora sociálního podnikání v příštích letech

(Návrh zákona o sociálním podniku spí – nikoli však na vavřínech – co bude dál?)

 V současné době postrádáme informace o dalším osudu návrhu zákona o sociálním podniku, který prošel připomínkovým řízením již před několika měsíci. Podle neoficiálních informací dosud probíhají jednání mezi oběma spolupředkladateli – Úřadem vlády a MPSV ČR, ani jejich stanoviska k návrhu se zcela neshodovala. Pokud dojdou ke společnému závěru, teprve potom lze očekávat vypořádání vnějších připomínek, kterých je také velký počet.

V červnu 2019 končí příjem žádostí o granty z výzvy OPZ ESF č. 129, úspěšnost žadatelů o podporu je nízká v duchu dosavadních tradicí. Probíhají diskuse o finančních nástrojích podpory sociálního podnikání, zatím není jasné, zda půjde v příštím období pouze o tyto finanční nástroje nebo o kombinaci s granty.

Zcela nejasná je zatím situace v podpoře síťování a spolupráce sociálních podniků, kterou například na Slovensku již od roku 2018 upravuje nově přijatý zákon. Na rozdíl od běžné podnikatelské sféry si lze jen těžko představit svépomocně organizovanou a financovanou zastřešující organizaci sociálních podniků, které vesměs bojují s vlastní ekonomickou udržitelností.         

 

Karel Rychtář

Ředitel TESSEA z.s., ČR

Aktuální situace jednání o zvýšení příspěvku na zaměstnávání OZP pro rok 2019

Tolik potřebná kompenzace dopadů dalšího výrazného zvýšení minimální mzdy pro zaměstnavatele  osob se zdravotním postižením v roce 2019 je obsahem nového poslaneckého návrhu novely zákona o zaměstnanosti.

Předložený sněmovní tisk, t.j. návrh novely zákona, zatím není zařazen do programu schůze sněmovny od 28. května, avšak v pondělí 20. května jej projednala vláda s neutrálním stanoviskem –  (nebyl ani doporučen, ale ani zamítnut, což vytváří prostor pro další jednání). Již předtím byl diskutován ve Výboru pro sociální politiku, kde většina poslanců podpořila jeho přijetí a současně doporučila řešit opakovaně nepříznivou situaci zapracováním mechanismu valorizace limitu příspěvku v závislosti na vývoji minimální nebo průměrné mzdy.

Stejně jako v roce 2017 a 2018 i letos vznikla kolize kombinací opožděného schválení minimální mzdy na následující rok, zpožděním projednání doprovodné novely zákona o zaměstnanosti s předloženým pozměňovacím návrhem a změnou politické situace v březnu 2019. K jejímu zamítnutí na rozdíl od let 2017 a 2018 přispěly především narůstající rozpory mezi MF ČR a MPSV ČR týkající se deficitu státního rozpočtu, zejména MPSV ČR v roce 2019.

Cílem všech zainteresovaných partnerů je postupně prosadit co nejrychlejší projednání poslanecké novely, zařazení bodu na programy schůzí v 1.-3. čtení a bezkonfliktní projednání v senátu do srpna – září tak, aby bylo možno uplatnit nárok na zvýšený příspěvek ještě zpětně za 2. čtvrtletí roku 2019. I tento cíl vyžaduje změnu poslaneckého návrhu, jehož schválení reálně umožní čerpat zvýšení jen za 2. pololetí 2019. Současně je klíčové dostat do zákona princip valorizace již od roku 2020. Málokdo z vlády i parlamentu zatím také slyší, že příspěvek dle §78a není čistý sociální výdaj, ale investice státu, z níž se do veřejných financí vrací okolo 60% zpět v podobě odvodů, daní a příspěvku ke kupní síle, tedy HDP.

Situace je napjatá, v případě neúspěchu jsou ohrožena pracovní místa OZP – zejména zaměstnanců s velmi nízkým pracovním potenciálem a výkonem. Uvítáme každou intervenci u členů vlády i parlamentu.

Karel Rychtář

Ředitel TESSEA z.s., ČR

Sněmovna 13. března t.r. neschválila dohodnuté zvýšení příspěvku zaměstnavatelům osob zdravotně postižených, jako částečné kompenzace výrazného zvýšení minimálních mezd pro rok 2019.

Přestože se na nezbytnosti této úpravy na podzim shodli vláda, zaměstnavatelé i odbory, a tento krok byl již v listopadu projednán ve výboru sněmovny, dali poslanci nakonec přednost „právní čistotě postupu“. Definitivně tak ponechali na zaměstnavatelích, jak vyřeší zvýšení nákladů, k němuž dojde u významné skupiny pracovních míst, na nichž pracují lidé, kteří objektivně nemohou pracovat s vyšším výkonem. Jen pro ilustraci: Od roku 2016 se zvýšil nárok např. u invalidních zaměstnanců prvního a druhého stupně bez ohledu na jejich skutečný potenciál a výkon o více jak 100 %. Příspěvek zaměstnavatelům ale pouze o 30 %.

Pro vysvětlení – nejedná se o dávku, ale o podporu z a m ě s t n a v a t e l ů na náklady spojené s udržením a rozvojem pracovních míst zdravotně postižených osob. Do veřejných financí se vrací v podobě odvodů a daní hrazených zaměstnavatelem i zaměstnancem nejméně 60 % těchto prostředků.

Řada pracovních míst invalidů je ohrožena, hrozí propouštění, což může mít za následek také navýšení sociálních dávek a nákladů na častější využívání sociálních a zdravotních služeb.

Je to tak správné? A je opravdu právní čistota postupu důležitější než tato podpora?

Negativní dopad tohoto rozhodnutí projednala Rada hospodářské a sociální dohody 25.3. a doporučila znovu jednat o zvýšení příspěvku. 

Na jednání předsednictva i pléna RHSD dne 25.3. vyjádřili zástupci zaměstnavatelů i odborů nesouhlas se zamítnutím již dříve projednaného zvýšení příspěvku jako nezbytné kompenzace výšení minimálních mezd a tarifů.

Po projednání byl přijat závěr předložit nový návrh (MPSV, ideálně do projednávané doprovodné novely zákona o zaměstnanosti k novele zákona o investičních pobídkách), situaci projedná do týdne i koaliční rada. Po zkušenostech posledního hlasování bude nutné znovu před jednáním sněmovny projednat návrh se zástupci poslaneckých klubů a některých výborů, odvolat se na předchozí přísliby a jednání.

Na nejdůležitější otázku, zda dodatečně přijaté zvýšení umožní čerpání zpětně za 1.Q.2019, zatím není jednoznačná odpověď. MPSV – náměstci sekcí 4 a 5 jednají o obsahu přechodného ustanovení, které by to umožnilo, problémem je procedura ze strany ÚP ČR. Existuje možnost zahrnutí zvýšení do žádostí za II.Q. nebo možnost samostatné žádosti ve III.Q. obsahující pouze zvýšení.

Pozvánka na seminář Sociální podnik v dodávkách veřejným institucím


Seminář pořádá TESSEA ve spolupráci s experty MPSV z projektu Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek

KDY: 4.6.  2019

KDE: Praha, SČMVD, Václavské náměstí 831/21, zasedací místnost upřesníme

KDO: zástupci TESSEA a MPSV

 

REGISTRACE ZDE

Pozvánka ke stažení zde.


→→
Seminář je určen sociálním podnikům, integračním sociálním podnikům, zaměstnavatelům na chráněném trhu práce. Setkání má za cíl představit možnosti a na druhé straně upozornit na meze a překážky zapojení sociálních podniků do plnění veřejných zakázek, jakož i nastínit možnosti překonávání těchto překážek.
←←

 

PROGRAM:

9:00 - 9:30
Registrace a zahájení

9:30 - 11:00
Sociální podnik ve veřejných zakázkách
Úvod k veřejným zakázkám. Možnosti zapojení sociálního podniku.
Demonstrace na příkladech dobré praxe.

11:00 - 11:30
Coffee break

11:30 - 13:00
Komunikace zadavatele a dodavatele
Kde hledat? Jak komunikovat se zadavatelem?
Základní seznámení se s problematikou komunikace v souvislosti s veřejnými zakázkami
(včetně demonstrace elektronických nástrojů).

13:00 - 13:30
Diskuse a závěr

 

 

Evropská směrnice zapojování sociálních podniků podporuje.

Jako zástupci malých a středních podniků mají i sociální podniky obecně možnost účasti na plnění veřejných zakázek. Evropská směrnice zapojování sociálních podniků podporuje, a také český zákon o zadávání veřejných zakázek obsahuje škálu ustanovení, která směřují ke zlepšení možností účasti menších hráčů na dodávkách veřejným institucím, nebo ke zohledňování sociálních dopadů veřejných nákupů. Přesto není účast a tím méně úspěch sociálních podniků ve veřejných zakázkách samozřejmostí a je žádoucí tyto možnosti lépe představovat zadavatelům i dodavatelům, a tím podporovat vyšší míru zapojení sociálních podniků do veřejných zakázek.

Podpora sociálních podniků by se měla stát ve veřejných zakázkách běžná

Zapojení sociálního podniku do veřejných zakázek vyhlášených městem, obcí, krajem nebo státní institucí může být jeden ze způsobů, jak zabezpečit úspěšnost byznys modelu sociálního podniku a snížit jeho ekonomickou závislost na dotacích.
Řada veřejných institucí myslí i na zapojení malých a středních podniků, anebo přímo vyhrazují účast dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby zdravotně postižené. Stále však přetrvávají stereotypy, obavy a nedůvěra, často i nedostatek zkušeností s postupy, které umožňuje stávající zákon o veřejném zadávání.

Příklady dobré praxe existují

Motivaci k zapojení se do veřejných zakázek budete čerpat z příkladů dobré praxe především z České republiky, ale i ze zahraničí. Upozorníme vás také na překážky a meze a jak je lze překonat.
Věnovat se budeme i tomu, kde a jak vyhledávat veřejné zakázky, či jakým způsobem podat nabídku (vč. obecného seznámení s elektronickými nástroji).

 

 

Přejeme klidné svátky a dobrý vstup do nového roku...

 

TESSEA_pf19.jpg

Členská schůze TESSEA, z.s.

se uskuteční dne 10.12.2018 od 13.30 v Praze, v budově MPSV ČR na Karlově nám.1 (zasedačka v přízemí)
s tímto programem:

Zahájení, prezence
Volba komise mandátové a návrhové
Zpráva o činnosti s odkazem na Výroční zprávu
Zpráva o ukončení projektu
Zpráva o hospodaření
Zpráva KK
Strategie dalšího zaměření a rozvoje
Diskuse
Zpráva mandátové komise
Návrh a schválení usnesení

a předpokládaným ukončením do 15.30

Připomínáme jen, že dle stanov je nutná k zahájení jednání přítomnost alespoň 1/3 členů
V případě pověření jiné osoby jako zástupce člena je nutné jednoduché písemné pověření.

Těšíme se na setkání
Karel Rychtář

Studie Tematické sítě pro sociální ekonomiku ČR. Jejím cílem je plasticky popsat a zobrazit dosavadní vývoj a současný stav sociálního podnikání v České republice a prostředí, v němž se pohybuje a rozvíjí. Ukázat její rozmanitost, projevy a přínos, ale také bariéry a problémy, s nimiž se v současné době potýká. Nabízí řešení i opatření, která by bylo dobré vykonat, aby aktivity sociální ekonomiky, tolik potřebné pro lidi i planetu, nejen vzkvétaly, ale více se o nich vědělo a občané i politici dobře chápali jejich přínos pro další rozvoj naší společnosti. 

Text může být přínosem ať už v praxi sociální ekonomiky v neziskové anebo podnikatelské sféře, v akademickém prostředí, při studiu či ve státní správě a samosprávě.

 

 

 

KE STAŽENÍ ZDE

 

 

 

Tisková zpráva

3. 9. 2018, Praha

Tematická síť pro sociální ekonomiku ČR dokončila 31. srpna dvouletý projekt TESSEA v novém. Ten byl zaměřen na posílení kapacit Tematické sítě (TESSEA) i jejích členských neziskových organizací, které se zabývají začleňováním znevýhodněných osob prostřednictvím sociálního podnikání. Aktivity projektu rozvíjely nejen budování a profesionalizaci sociálních podniků, ale vzájemné propojování a spolupráci mezi členy.

TESSEA se rozrostla na téměř 70 členů a zhruba polovinu z nich podpořila poradenstvím: poskytnuto bylo přes 1200 hodin konzultací šitých na míru potřebám té které organizace. Mnoho hodin bylo věnováno podnikatelským záměrům do výzvy Operačního programu zaměstnanost č. 129 na podporu vzniku a rozvoje integračních a environmentálních sociálních podniků. Dále uspořádala 10 workshopů na aktuální témata (psaní podnikatelského plánu přes společensky odpovědné zadávání po nové trendy v gastronomii směrem k udržitelnosti, inovace v marketingu a práci se sociálními sítěmi). Proběhly také vzájemné členské návštěvy, kdy měly organizace možnost od sebe se učit. Z těchto aktivit vyšlo celkem 37 podpořených osob.

To ale nebylo zdaleka vše: v květnu 2018 proběhla konference Trendy a inovace v sociálním podnikání v ČR i zahraničí, kde se sešlo debatovalo stav sociální ekonomiky u nás i v zemích EU na 70 zástupců sociálních podniků, neziskové a akademické sféry, státní správy a samospráv. Nechyběli ani účastníci ze zahraničí – konkrétně z Irska a Rakouska. Cílem bylo také ukazovat, jak se propojují zásady udržitelného rozvoje se sociálním podnikáním, vystoupili tedy nejen zástupci integračních sociálních podniků, ale i environmentálně udržitelných iniciativ.

 

V rámci projektu vznikl také identifikátor sociálního podniku, který nejen ověřuje naplňování principů sociálního podnikání, které spoluvytvářela TESSEA a hlásí se k nim, ale slouží i jako nástroj pro sociální i jiné podniky pro sebehodnocení naplňování společenského přínosu. V neposlední řadě je nutné zmínit publikace Zpráva o stavu sosiálního podnikání v ČR, na které se podíleli autoři nejen z řadu členů TESSEA, ale i akademické i praktické sféry. Záměrem bylo předložit studii popisující nejen historický vývoj a aktuální stav, ale i bariéry a problémy vznikajícího ekosystému sociální ekonomiky u nás. Navrhuje jejich řešení na různých úrovních a upozorňuje na dobrou i horší praxi. Cílem bylo vytvořit srozumitelné čtení nejen pro zasvěcené a odborníky včetně politických aktérů, ale i pro širokou veřejnost.

Projekt naplnil svůj záměr: aktivity TESSEA s jeho finalizací rozhodně nekončí. Spolupráce mezi členy bude pokračovat i nadále a to nejen regionálně, ale i tematicky. Zástupci TESSEA se objevují na všech významných akcích i pracovních skupinách na téma sociální ekonomiky po celé České republice a bude tomu i v budoucnu. V posledních měsících TESSEA navázala spolupráci s Fakultou sociálních studií MU v Brně na prestižní zakázce mezinárodních organizací EURICSE a EMES Network Aktualizované mapování sociálních podniků a jejich ekosystémů v Evropě. Financuje ji Evropská komise a jejím hlavním cílem je aktualizovat zprávy o stavu sociálního podnikání v jednotlivých zemích EU publikované poprvé v roce 2014.

Následné aktivity TESSEA se budou dít i prostřednictvím webu tessea.cz, který byl díky projektu doplněn o nabídku produktů a služeb sociálních podniků, jakož i inzercí práce a přehledem akcí členských organizací pro lepší vzájemný přehled. Nedílnou součástí budou i pravidelné emailové rozesílky, na které jsou už všichni zvyklí.

Více informací o TESSEA: http://www.tessea.cz/

Kontakt: Markéta Vinkelhoferová, marketa.vinkelhoferova@tessea.cz a Monika Šikulová, kancelar@tessea.cz

 Logo OPZ barevn

 

 

 

 

28.8. 2018, 10:30 – 15:00, Café Therapy, Školská 30, Praha 1

Lektor: Vít Skála, PTL s.r.o.

Praktický workshop, kde si každý z účastníků bude jednotlivé kroky přímo zkoušet na svém počítači nebo mobilu. Je nutné, abyste si přinesli vlastní techniku! Na místě bude pouze WiFi.

Po workshopu budete přesně znát možnosti a omezení Facebooku, budete vědět v jaké situaci jaký typ příspěvků publikovat, jak často přispívat, jak reagovat na komentáře (pozitivní i negativní). Budete vědět, jak se pravidelně starat o FB stránku, aniž by vás to časově a finančně ruinovalo, a přitom jste stále měli čerstvý obsah.

Na závěr se krátce podíváme i na další sociální sítě a řekneme si, jak vhodně využít synergických efektů.

Workshop volně navazuje na předchozí workshop TESSEA „Jak využít internet pro účinnou propagaci?“, který proběhl 13. 6. 2018. Je předpoklad, že účastníci workshopu ví, kdo je jejich cílová skupina a kvůli čemu s ní chtějí komunikovat. Vlastní Facebooková stránka není podmínkou, ale je výhodou.

PROGRAM:

  • Jaký typ Facebookové stránky zvolit a jak ji dobře nastavit?
  • Jaký je rozdíl mezi stránkou, skupinou a osobním profilem?
  • Založení Business manažer účtu.
  • Různé druhé příspěvků a specifika psaní FB příspěvků a používání obrázků/videí.
  • Tvorba edičního plánu a vedení redakce.
  • Nástroje na zveřejňování příspěvků.
  • Analytické nástroje FB vs. Google Analytics.
  • Jak reagovat na komentáře a zprávy? Využití automatizovaných nástrojů.
  • Jak zajistit maximální dosah příspěvků. Propagovat příspěvky nebo ne?
  • V čem se liší Instagram od Facebooku? Co s hashtagy#?
  • Kdy se vyplatí účet na Linkedin, kanál na YouTube, účet na Twitteru a dalších sociálních sítích?
  • Jak „recyklovat“ jednu zprávu za využití specifik různých sociálních sítí?

Poplatek: 800 Kč, pro členy TESSEA zdarma

Registrace do 20.8. zde

 

Seminář je realizován v rámci projektu TESSEA v novém, CZ.03.2.63/0.0/0.0/99_041/0002235.

Logo OPZ barevn

 

 

 

Trendy a inovace v obchodě, PR a marketingu sociálních podniků

Jak umět využít společenský prospěch sociálního podnikání při vyhledávání obchodních příležitostí a snaze zaujmout nové zákazníky? Jak na vytváření komunitního trhu? Jak podnikat dlouhodbě udržitelně (nejen sociálně a ekologicky, ale i ekonomicky)? Jak udržitelně růst? Jak na nízkonákladový marketing? Umíme správně komunikovat naše výhody a unikátnost?

Workshop TESSEA, sdílení dobré i horší praxe mezi členy z různých koutů ČR

Facilituje Stanislav Kutáček, Frank Bold

Přihlásit se můžete do 23.7.  zde.

 

Seminář je realizován v rámci projektu TESSEA v novém, CZ.03.2.63/0.0/0.0/99_041/0002235.

Logo OPZ barevn

 

 

 

 

V Národní technické knihovně v Praze se 30.5. sešlo na 70 představitelů a podporovatelů sociální ekonomiky, aby diskutovali nejen stav sociálního podnikání v ČR, ale i trendy a inovace v této oblasti. Mezinárodní rozměr konferenci TESSEA dali zástupci sítí sociálního podnikání z Irska a Rakouska.

Cílem akce bylo ukázat a inspirovat, jak se sociální podnikání propojuje se zásadami udržitelného rozvoje, podporuje místní ekonomiku a může sloužit jako odolný model aktivit vůči automatizaci práce. Proto organizátoři pozvali jak zástupce integračních sociální podniků, tak i iniciativ založených na environmentální udržitelnosti: sociálních podniků Rekola a Bezobalu.

  IMG 2803

Jeden ze zahraničních řečníků John Kearns, který působí jako výkonný ředitel sociálního podniku Partas z Dublinu, prohlašuje o kontextu, kde působí: „Integrační sociální podniky u nás zůstávají dominantním modelem navzdory úsilí koncept sociální ekonomiky rozšířit. Nová opatření nás teprve čekají.“ Organizace Partas jako první v Irsku začala rozvíjet a šířit myšlenky sociální ekonomiky a inkluze, poskytuje nejen podporu organizacím v oblasti sociální inkluze a rozvoje komunit, ale snaží se i ovlivňovat politiku na místní i národní úrovni. Druhým zahraničním hostem prezentujícím odlišný kontext byl Peter Ruhmannseder z Rakouska, ředitel arbeitplus Salzburg, zastřešující organizace integračních sociálních podniků a poradenských organizací zaměřujících se na zvyšování kvalifikace a zaměstnávání lidí v těžkých životních situacích. Ve svém příspěvku ukázal, jak jsou veřejné politiky pro inkluzi důležité a popisoval, jak jsou i v sousedním Rakousku redukovány, což může přinést sociální problémy do budoucna.

Zástupkyně Bezobalu Pavla Kotíková inspirovala účastníky nápady, jak snižovat množství odpadu při sociálním podnikání i v každodenním životě. Vít Ježek představil koncept sdílené ekonomiky na příkladů bikesharingu – sdílení městských kol. Oba zástupci debatovali i nad ekonomickou udržitelností obou iniciativ.

 V odpoledních workshopech měli účastníci a účastnice možnost diskutovat sociální podnikání v gastronomii, bezobalovost a cirkulární ekonomiku a podporu státu a samospráv. V České republice byly díky finanční podpoře z evropských fondů založeny zajímavé projekty: kavárny, cukrárny, bistra a poskytovatelé cateringů apod. Jejich zástupci se shodli, že stále fungují a daří se jim lépe a lépe, toto podnikání má však svá úskalí a rizika – od hygienických norem přes limity znevýhodněných zaměstnanců po nedostatečnou poptávku a marketing sociálních firem. Toto lze částečně překonat větším zaměřením na spolupráci mezi sociálními podniky. Co se týká snižování objemu odpadu, Pavla Kotíková zevrubně popsala fungování jejich bezobalových obchodů a osvětovou činnost. Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky seznámila přítomné s konceptem cirkulární ekonomiky a možnostmi zapojování sociálních podniků do vzniku tzv. re-use center.

IMG 2787

 

Zástupci státu a samospráv diskutovali s účastníky příklady dobré praxe podpory: představitelka MPSV ČR zavádění etických principů a odpovědné zadávání veřejných zakázek, se kterými má zkušenost i Zdravé a Fairtradové město Třebíč, jehož koodinátorka byla na konferenci přítomna. Městská část Praha 8 představila svoji Studii možností odpovědné spotřeby a Městská část Praha 7 podporu lokální ekonomiky v podobě inkubátoru Podnikavá 7, kde se objeví i principy sociální ekonomiky.

Podle zahraničních hostů je sektor sociálního podnikání v ČR vyspělý a řeší velmi podobné otázky jako v jejich zemích. Z pozitivních ohlasů účastníků konference je vidět, že je potřeba se setkávat, sdílet zkušenosti a propojovat se, protože pro další rozvoj sociální ekonomiky je spolupráce nezbytná. Ocenili také tematické zaměření akce, které šlo za rámec integračního sociálního podnikání – zejména zaměření na environmentální aspekty. Přínosné bylo i srovnání se zahraničním kontextem.

Konference je realizována v rámci projektu TESSEA v novém, CZ.03.2.63/0.0/0.0/99_041/0002235.