Vážení členové, prosíme o vyplnění rychlé ankety týkající se aktuálních a předpokládaných dopadů pandemie na vaši obchodní, personální a ekonomickou situaci. Jsme si vědomi, že jen část odpovědí se může opírat o závazné informace, situace se vyvíjí rychle. Přesto je získání přehledu velmi důležité pro jednání s MPSV ČR, které připravuje dílčí novelu zákona, určité úlevy také v režimu podpory dle §78 a 78a, který se týká většiny z vás.

Vzhledem k charakteru návrhů, které má projednat vláda v příštím týdnu nedoporučujeme podávat žádosti o příspěvek dle §78a za 1.Q.2020 dříve, než bude znám konkrétní návrh dílčích změn pro zrychlené projednání ve sněmovně.

 

ANKETA JE ZDE A JE ANONYMNÍ

Podpora sociálního podnikání v nejisté době koronavirové

 

  • Advokační

 TESSEA je v kontaktu s MPSV, Úřadem vlády a dalšími relevantními místy a dává podněty, aby podpora sociálního podnikání v těchto nejistých dobách byla i nad rámec konvenčního podnikání. Dále spolupracuje s evropskou platformou integračních sociálních podniků ENSIE, která intervenuje v rámci EU i oslovuje i představitele naší vlády, MPSV a MPO. O konkrétních krocích a vývoji vás budeme průběžně informovat.

 

  • Finanční

Další fáze úvěrového programu ČMRZB (a dalšími bankami) COVID II bude spuštěna od 2. 4. 2020 – bude však poskytován jen na projekty realizované mimo území hl. města Prahy.

Záruka bude podnikatelům poskytována: až na 3 roky, na provozní úvěry ve výši od 10 tis. do 15 mil. Kč, bude krýt až 80 % komerčního úvěru. Příspěvek na úhradu úroků pak bude činit až 1 mil. korun. Zaručovaný úvěr bude možné využít na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby apod.

Další informace na naleznete:

Aktuality sledujte i na webu České sociální podnikání anebo na Tržišti v dobách nejistých.

 

  • Konzultační a mentoringová

Připomínáme, že někteří zástupci TESSEA nabízejí své kapacity na konzultace zdarma v různých oblastech sociálního podnikání (kontakty naleznete v odkazech anebo se obraťte na Markétu Vinkelhoferovou: marketa.vinkelhoferova@tessea.cz)

Karel Rychtář – ředitel TESSEA, expert na management a krizové řízení

Konzultuje: Krizový plán a krizové řízení, zdroje financování, předpoklady pro vznik, udržení a rozvoj sociálního podniku, podnikatelské zaměření, vztahy v sociálním podniku.

Kontakt: karel.rychtar@tessea.cz

Petra Francová – zakladatelka a členka TESSEA

Má velké zkušenosti a nabízí svou konzultační podporu a pomoc pro lidi, kterým se nyní boří stávající metody podnikání. Může sloužit jako počáteční osoba ("rozcestník"), protože má velký přehled, co se kde děje, a zná mnoho lidí včetně konzultantů MPSV. Má mentorský výcvik a sociálním podnikatelům v nesnázích nabízí, aby s ní probrali svou situaci a ujasnili si své další kroky. Má kapacitu na poskytování konzultací, a to prostřednictvím skypu, telefonu nebo mailu. 

Další informace a kontakt zde.

Markéta Vinkelhoferová – členka správní rady TESSEA, marketing, komunikace a budování komunitního trhu, environmentální přesahy

Expertka na environmentální sociální podnikání, budování komunitního trhu online i offline a nastavení komunikace sociálních podniků navenek, pomoc s podnikatelským plánem a strategickým plánováním udržitelnosti.

Kontakt: marketa.vinkelhoferova@tessea.cz

Další informace zde.

Vít Skála – člen správní rady TESSEA, obchod a marketing

Kontakt a informace zde.

Dále jsme pro členy TESSEA vyjednali kapacitu u těchto dalších expertů a konzultantů:

Petra Benešová – obchod a marketing

Jak se udržet v optimismu a připravovat se na život po pandemii. Jak využít příležitostí a najít nové způsoby fungování organizace, firmy, společnosti, sami sebe. Konzultace/mentoring marketingu - jak zaujmout firmy tím, co děláte, obchodní podněty, obchodní signály, jak s nimi pracovat, jak je rozpoznat, jak se sebe-prezentovat, jak prezentovat firmu - PR a firemní příběh, jak pracovat s emocemi v tom, co dělám, jak nadchnout okolí sociální sítě a jejich využití, vizualizace firmy a práce se zaměstnanci - HR marketing.

Kontakt a více informací zde.

František Korál – gastro-poradenství

Konzultace doplněny o aktuální informace co dělat při současném omezení gastro-provozu, jak komunikovat k zaměstnancům a jaká opatření ihned provést. Dále jak využít nuceně volný čas k revizi business plánu podniku, rozvoji lidi třeba i on-line na dálku. V neposlední řadě i to, jak se přiopravit na znovuotevření provozovny, jaké akce nachystat a dohnat co nejvíce ušlý zisk.

Kontakt a více informací zde.

Připravila: Markéta Vinkelhoferová

Sociální podnikání a koronavirus

Sociální podniky, hlavně v jejich integrační podobě, zaměstnávající různě znevýhodněné osoby, se staly už běžnou součástí našeho světa, který začíná chápat, že kvalitu života si tak docela nelze „koupit“ zajištěním hospodářského růstu a hmotné životní úrovně.

Od pochybností a změny myšlení ke skutečným změnám vede většinou dlouhá cesta, známe to z historie, mnozí včetně politiků a autorit si ani takovou změnu neumí představit, proto jim chybí vize, cíle vzdálenější než jedno volební nebo funkční období.

V historii to byly války nebo revoluce, které se staly impulzem k rychlé změně, moderní svět bojuje spíš finančními a ekonomickými zbraněmi. Dnešní pandemie je novým typem ohrožení, počet lidských obětí bude asi nesrovnatelně nižší s válkami, do jaké míry naruší globální obchodní, finanční svět, teprve odborníci spekulují. Nabízí se otázka: kdo je odborníkem na problém, který se na školách neučí a který zjevně vyžaduje celostní pohled na jeho podstatu (zdravotní, sociologický, hodnotový – nejen ekonomický)?

Po vyčerpávajících pracovních dnech si mnoho z nás klade už teď otázku: co pandemie přinese, co bude „potom“ jinak, čemu se nevyhneme a co můžeme využít, získat?

Změní se pohled na hodnoty. Zda na nějakou dobu nebo trvaleji, ukáže čas. Jsme rozpačití z bezradnosti Bruselu, ukazuje se, že zatím ukazuje své přednosti pouze deklaratorní formou. Kdo jiný, než nadnárodní svazek by měl držet v ruce taktovku v čase nejistoty? Spojené státy americké také v současné době nespojuje jednotná politika a jasná vize. Vypadá to, že v dobách zlých je lokální víc než globální, počínaje příklady soudržnosti obcí a regionů a konče různě pevnou rukou národních krizových štábů. Malé firmy ani malé státy na druhou stranu sami nezmůžou a je důležité se spojovat, ať už na národní anebo mezinárodní úrovni – například sektorově, pojmenovat, jak současná situace v našem případě ovlivní sociální podnikání a požadovat jeho podporu. Vždyť naše i evropské sociální podniky nejen vytvářejí spoustu pracovních míst ( a to nejen pro znevýhodněné), ale řeší spoustu společenských problémů a za to si zaslouží uznání.

Tušíme, že tato zkušenost může posílit postavení sociální ekonomiky a podnikání také v ČR. Ať už vstoupíme do vědomí lidí jako ti, kteří se zapojili tam, kde bylo nejvíc potřeba, nebo dokázali s pomocí dobrovolníků a nadšení nabídnout nové služby, výrobky nebo podpořit správnou věc.

Až přejde vlna tsunami, budou následovat vlny menší, na kterých bude možno se svézt –k příležitostem, k novým nápadům a projektům. Poučená společnost k nim bude vnímavější, o tom není pochyb. Bude příležitost získat pozornost nejen veřejnosti, ale i politiků a úředníků. Možná, že právě tady pochopí, že je nutno sociální ekonomiku nejen chválit, ale i prakticky podporovat.

Vím, takové úvahy jsou vzdálené od reality „tady a teď“, ale nejde se před nimi schovat, čím dříve se jimi začneme zabývat, tím větší šanci máme „den poté“. Potřebujeme světlo na konci tunelu.

Karel Rychtář

Vážení členové TESSEA,

uvědomujeme si, že situace není jednoduchá a důsledky koronaviru dolehnou v plném rozsahu na všechny a mohou být horší než v letech ekonomické krize a její doznívání 2009-11. Vzhledem k charakteru činnosti sociálních podniků se projeví různě a v různou dobu.

Jsme v kontaktu se zástupci zaměstnavatelů v Tripartitě i v Krizovém štábu ČR, respektujeme nutnost upřednostnit hlediska zdravotní a pracovněprávní před specifiky sektoru sociálních podniků.

Z pohledu přijímaných opatření jsou SP v drtivé většině malými a mikro-podniky, na které se vztahují všechny schválené a připravované úlevy v oblasti daní, financí, zaměstnanosti i odvodů. Protože většina členů je současně zaměstnavateli více než 50% OZP, největší úskalí očekáváme nejvíce problémů v budoucím posuzování souběhu plošných opatření a úlev s režimem §78 a 78a.

Čekáme na definitivní znění novel zákoníku práce a dalších, aktuálně projednávaných vládou i parlamentem, máme v úmyslu vytvořit praktický přehled pro vaše rozhodování již v dubnu t.r., urychlit metodické postupy MPSV a ÚP ČR.

Zejména tam, kde se už projevují poruchy obchodních vztahů, zejména v oblasti služeb, ale také v důsledku útlumů výroby, doporučujeme přejít na krizový management, kde klíčovou roli sehraje udržení peněžních toků (inspirace např. v tomto článku).

Je možné využít sítě konzultantů a expertů v rámci projektu MPSV ČR Podpora sociálního podnikání pokračuje. Mnozí z nich jsou přímo z řad TESSEA a nebo s naším spolkem v těsné spolupráci.

Zatím nemůžeme nabídnout závazné výklady a postupy, neváhejte však a využijte svých kontaktů na ostatní členy, hledejte společně originální postupy, jak zachovat rovnováhu podnikatelských a sociálních cílů, stejně jako zaměstnanost znevýhodněných, pro které jsme v mnoha případech jedinou šancí. Budeme rádi, když to s námi budete sdílet.
Pro aktuální situaci sledujte tyto weby:

https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/koronavirus-covid-19/2020/ministerstvo-financi-prehledne-ke-korona-37925
https://www.mpsv.cz/web/cz/informace-ke-koronaviru
https://www.komora.cz/koronavirus/

Máme také informace, že sekce 8 MPSV ČR samostatně připravuje změny podmínek realizace schválených grantů (programu OPZ č. 129 z let 2018-19) pro aktivní příjemce podpory, tedy v oblasti indikátorů, monitorovacích zpráv a dalších podmínek udržitelnosti.

Přejeme vám hodně zdaru v této výjimečné době!

Správní rada TESSEA ČR
Karel Rychtář, ředitel

Informace o výsledku šetření mezi sociálními podniky v ČR

V závěru roku 2019 byl dokončen poměrně rozsáhlý průzkum mezi cca 400 sociálními podniky v ČR, který zadalo MPSV ČR a na kterém se podíleli i někteří naši členové. Návratnost téměř 50% oslovených dává výsledkům poměrně velkou vypovídací schopnost.

Součástí dotazníku byla sada otázek o tom, zda zkoumané podniky naplňují principy sociálního podniku stanovené MPSV (tzv. Identifikátor). Podniky, které úspěšně prošly tímto hodnocením a vyplnily dotazník na 100%, mohly být pak zveřejněny v Adresáři sociálních podniků na www.ceske-socialni-podnikani.cz a v Katalogu sociálních podniků s nabídkou zboží a služeb, který bude distribuován v tištěné podobě zadavatelům veřejných zakázek a bude také ke stažení na www.ceske-socialni-podnikani.cz.

Většinu zkoumaného okruhu podniků tvoří integrační sociální podniky (ve zkoumaném vzorku jich bylo 156, tj. 95%), převážně zaměřené na zaměstnávání OZP (84%). Identifikátor znaků sociálních podniků vychází z mezinárodních definic a jde o mechanismus pro zjišťování míry naplňování principů sociálního podniku formou sebehodnocení.

Sběr dat probíhal v období od 15.9.2019 do 15.11.2019 formou telefonického rozhovoru v kombinaci s vyplňováním dotazníku on-line samotnými respondenty. Do výsledků byly zařazeny všechny podniky, které vyplnily dotazník alespoň na 75%. Do vyhodnocení šetření bylo zahrnuto celkem 167 organizací s 303 provozovnami. Pojem sociální podnik je v dotazníku používán pro subjekty, které se veřejně hlásí k sociálnímu podnikání a mají samostatné IČO. Pokud byl sociální podnik součástí větší organizace, uváděli respondenti personální a ekonomické údaje pouze za část organizace, která se zabývá sociálním podnikáním.

Nejčastější právní formou ve zkoumaném vzorku je s 53% společnost s ručením omezeným, následovaná obecně prospěšnou společností s 16%, spolkem s 10% a družstvem s 8%. 84% ze zkoumaných podniků je samostatnou právnickou osobou a 16% funguje jako součást větší organizace. 37% zkoumaných sociálních podniků má více než jeden provoz – průměrně na jedno IČO připadá 1,8 provozů.

Na úrovni provozoven je nejčastější oblastí podnikání obchod (31%). Následuje dalších 6 oblastí podnikání, které jsou zastoupeny téměř srovnatelně. S odstupem deseti procent jsou to potravinářská výroba (22%), ostatní výroba (22%) a propagační a dárkové předměty (21%). Po dvaceti procentech pak získaly stravování (zahrnuje kavárny, restaurace, jídelny, bistra apod.), udržba zeleně a technické služby a úklidové služby a potřeby. Poté následuje textilní výroba, recyklace, re-use (19%) a cateringové služby (15%).

Náhradní plnění nabízí 36% dotazovaných sociálních podniků. Stejný počet jich má nějaké certifikáty a značky kvality. 55% zkoumaných sociálních podniků je členem nějaké sítě sdružující sociální podniky. Naprostá většina dotázaných sociálních podniků (93%) se veřejně hlásí k tomu, že jsou sociální (společensky prospěšný) podnik.

Zkoumané sociální podniky v roce 2018 zaměstnávaly 5254 zaměstnanců (bez DPČ a DPP), z toho 3852 znevýhodněných. Při přepočteném počtu všech úvazků se jednalo o 3501 celých úvazků a 2522 celých úvazků u znevýhodněných zaměstnanců. Průměrný úvazek všech zaměstnanců byl 0,67. Průměrný počet všech zaměstnanců jednoho podniku byl 33. U integračních sociálních podniků byl průměrný počet znevýhodněných zaměstnanců v jednom podniku 29, při přepočteném počtu 19 úvazků. Průměrný podíl znevýhodněných zaměstnanců byl ve zkoumaných podnicích 72%. Dotázaným sociálním podnikům pomáhalo odhadem celkem 663 dobrovolníků, kteří pracovali průměrně na 0,33 úvazku. 53% zkoumaného vzorku patří do kategorie mikropodniků, 34% z nich jsou malé a 13% střední podniky.

Celkové výnosy zkoumaných sociálních podniků v roce 2018 byly 2 091,5 mil. Kč. Průměrný celkový výnos jednoho podniku byl 13,1 mil. Kč a nejčastěji se vyskytující celkový výnos, tj. medián byl 6,7 mil. Kč. Více než polovina zkoumaných sociálních podniků (57%) v roce 2018 vykázala zisk, téměř čtvrtina (24%) hospodařila se ztrátou a nejméně jich vykázalo zhruba nulu (19%). 98% zkoumaných podniků reinvestovalo v roce 2018 min. 51% zisku z předchozího roku (2017) do rozvoje svého sociálního podniku a/nebo naplňování svých deklarovaných společensky prospěšných cílů.

Více než polovinu celkových výnosů tvořily podle odhadů respondentů tržby z podnikání (57%), s velkým odstupem následované příspěvky poskytovanými dle zákona o zaměstnanosti (22%). Dotace z evropských operačních programů tvořily pouze 11%. Vezmeme-li v úvahu, že příspěvky ze zákona o zaměstnanosti jsou platbou státu za integraci osob se zdravotním postižením na trh práce a že se vlastně nejedná v pravém slova smyslu o dotace, vydělaly si zkoumané sociální podniky vlastní činností téměř čtyři pětiny (79%) svých celkových výnosů.

Toto dotazníkové šetření přináší první ucelenou informaci v oblasti zadávání veřejných zakázek z pohledu sociálních podniků. I když výrazná většina zkoumaných sociálních podniků považuje veřejné zakázky za perspektivní zdroj příjmů, třetina těchto zájemců se o ně zatím ani nepokusila ucházet. Pokud se výběrových řízení zúčastnily, jednalo se v 92% případech o přímou objednávku nebo o zakázku menšího rozsahu. V případě, že se už o veřejnou zakázku zkoumané sociální podniky ucházely, byly poměrně úspěšné a ve více než ⅔ ji také získaly. Pouze 1/7 však uvedla, že dodávky veřejnému sektoru tvořily více než 30% jejich tržeb – ve většině případů se tedy jednalo o malé a/nebo pouze příležitostné zakázky. Zkoumané sociální podniky mají o veřejné zakázky zájem, ucházejí se ale pouze o menší zakázky, v nichž bývají relativně úspěšní. Pokud by se jim dostalo podpory “na míru” od zadavatele nebo poradenského centra, zvýšilo by to velmi pravděpodobně četnost i úspěšnost jejich nabídek.

Více než polovině (55%) zkoumaných sociálních podniků vnímá výsledky svého podnikání pozitivně, je spokojena. Pouze 3% se vyjádřila negativně. Když hodnotí své silné stránky, mírně převažují hlediska společenského přínosu, která se většinou týkají zaměstnávání znevýhodněných osob. Při hodnocení svých slabých stránek zmiňují zkoumané sociální podniky nejčastěji problémy, které mají obvykle malé a střední podniky. Kromě nedostatku peněz na investice a na marketing jsou to klasické problémy s nedostatkem pracovníků a jejich fluktuací. Specifickým problémem sociálních podniků je přetíženost řídících pracovníků.

Při souhrnném pohledu na to, co by podle respondentů nejvíce pomohlo rozvoji sociálního podnikání v České republice, vidíme několik výrazných témat. Nejčastěji zmiňovanou odpovědí v bloku Specializované služby a podpora pro rozvoj podnikání je rozvoj poradenství pro již fungující sociální podniky. V právním rámci dominoval požadavek na zlepšení podmínek příspěvků na zaměstnávání osob se znevýhodněním, v přístupu k financím pokračování dotací z evropských fondů a v přístupu k trhu to byla osvěta o sociálním podnikání mezi zadavateli veřejných zakázek. Všechny tyto tři položky souvisí s financováním sociálních podniků. Respondenti mají velký zájem o podporu regionálních a národních sítí sociálních podniků z veřejných zdrojů. Důležité je podle nich také vzdělávání o sociálním podnikání na vysokých a středních školách.

 

Na tomto odkazu je možno se seznámit s výsledky rozsáhlého šetření mezi sociálními podniky v ČR.

 

Jednání Plánovací komise dne 14. ledna 2020 se zúčastnil Karel Rychtář jako společný zástupce P3 a TESSEA.

Na základě předloženého návrhu a diskuse se podařilo do obou výzev prosadit rozšíření podporovaných aktivit komunitních center o „podporu (nekomerčních) aktivit motivujících, připravujících a usnadňujících členům komunity zahájení sociálního podnikání.“ SP naplňuje všechny principy vyjadřující hodnoty komunitního rozvoje dle přílohy 1. Doporučeno doplnit bod 14. vyjadřující rámec takových aktivit. V praxi se může jednat o vybavení prostor, rozšíření sociálně aktivizační činnosti.
Vyjádřili jsme přesvědčení, že podpora povědomí, informací, případně vnějších zkušeností a kontaktů členů komunity potřebných pro motivaci a získání znalostí pro zahájení sociálního podnikání je nedílnou inovativní sociální aktivitou, navíc nekomerční a neziskovou. V řadě vyspělých zemí jsou právě komunity zdrojem vzniku a rozvoje sociálních podniků evropského typu.

Komise po schválení změn uložila dopracovat text výzvy č. 46 a 47 ve znění připomínek vznesených na jednání Plánovací komise dne 14. ledna 2020 a předložit je ke schválení Radě hl. m. Prahy nejpozději do 17. února 2020. Výzvy budou vyhlášeny 21.2. 2020.

Jak jistě víte, novela zákona o zaměstnanosti č. 435/2004Sb. uveřejněná ve sbírce zákonů pod č. 365 schválila zvýšení příspěvku za IV.Q.2019. Součástí schválené novely je i zmocnění vlády k rozhodnutí o zvýšení příspěvku pro rok 2020 (a další). Samozřejmě jsme nečekali, že MPSV, které musí návrh takového Nařízení vlády připravit, začne konat první týden v lednu. Ze zkušenosti víme, že nelze čekat aktivitu z této strany, zejména proto, že nakonec půjde na prvním místě o prostor v rozpočtu kapitol MPSV ČR.

V současné době intervenujeme u MPSV ČR, žádáme o zahájení přípravy a jednání o návrhu potřebného nařízení vlády, vzhledem k dalšímu zvýšení minimální mzdy. Do intervence je zapojena tripartita, podnikatelské svazy i Národní rada OZP. 

Přikládáme dole také tabulku s přehledem vývoje MM a příspěvku za poslední roky, pro případnou argumentaci na úrovni vašich kontaktů na národní i regionální úrovni. Za dané situace je žádoucí, aby podobných dopisů opírajících se o vaše konkrétní trable a problémy spojené s neřešením systému a s růstem neproduktivních nákladů ZZP, dostala paní ministryně Maláčová i pan premiér Babiš víc.

Na MPSV proběhlo v minulém týdnu jednání za účasti zástupců zaměstnavatelů OZP. MPSV v těchto dnech předkládá do připomínkového řízení a do vlády dvě novely ZoZ, s jejichž obsahem jsme byli seznámeni. Týkají se dílčích oblastí projednávaných již v polovině minulého roku, novinkou je zavedení kategorie „zvlášť znevýhodněné osoby na trhu práce“ a návrh nástroje její podpory formou § 112a zákona o zaměstnanosti. Druhá novela bude obsahovat změny odvodů za neplnění povinného podílu OZP, parametrů náhradního plnění a další dílčí úpravy. Podrobně vás budeme informovat po jejich definitivním zveřejnění v rámci připomínkových řízení. 

 

Vývoj nárůstu minimální mzdy a příspěvku

  do 2012 2015   2016 2017 2018 2019 2020 2020/12
Základní MM 8 000 9 200   9 900 11 000 12 200 13 350 14 600 +83 %
Osobní náklady na mzdu - MM 10 720 12 328   13 266 14 740 16 348 17 889 19 535

+83 %

 

MM pro I. a II. st. ID 6 000 8 000   9 900 11 000 12 200 13 350 14 600 +143 %
MM pro III. st. ID 4 000   +265 %
osobní náklady pro I. a II. st. ID 8 040 10 720   13 266 14 740 16 348 17 889 19 535 +143 %
osobní náklady pro III. st. ID 5 360   +265 %
příspěvek dle § 78 10 000 10 000   11 500 12 200 13 000 13 000 13 800 +38 %

 

Z tabulky je vidět, že zatímco základní minimální mzda vzrostla od roku 2012 o 6 600 Kč, což představuje nárůst o 83 %, minimální mzda OZP s ID I. a II. stupně vzrostla o 8 600 Kč, tzn. o 143 %, pro OZP III. stupně dokonce o 10 600 Kč, tzn. o 265 %. Limit příspěvku se zvýšil pro obě kategorie OZP o 3 800 Kč, tzn. o 38 %. Produktivita práce významné části zaměstnaných OZP zůstává v lepším případě nezměněna. Tabulka nezahrnuje vliv inflace, ovlivňující nemzdové náklady, které zatěžují všechny zaměstnavatele.

Argumenty:

  • Už desítky let nesprávně odděluje státní správa výdaje SR do podpory zaměstnávání OZP od příjmové stránky SR. Je prokázáno, že celkem 60 % výdajů na příspěvky na zaměstnávání OZP se vrací do SR v podobě příjmů ze sociálního a zdravotního pojistného a daně z příjmu, DPH a spotřební daně z kupní síly vydělávajících OZP, nepřímo pak jako úspory sociálních výdajů. V praxi se ze 7 mld. Kč vydaných na příspěvek pro podporu zaměstnanosti invalidů v loňském roce vrátilo do státního rozpočtu cca 4,2 mld.
  • Když se v roce 2016 rušily výjimky z nároku na doplatky MM v zájmu dodržování rovných práv a příležitostí OZP, slíbili jsme si, že mimo jiné vytvoříme jiný model pracovního uplatnění OZP s nízkým výkonem – mimo trh práce a bez pracovního poměru. Přes veškeré naše návrhy se do dnešního dne na tomto modelu nezačalo pracovat.
  • Stát, který nevěnuje odpovídající pozornost tak významné změně týkající se nejslabší části jeho občanů, de facto sám porušuje principy rovných práv a příležitostí – rozhoduje o právech, ale nedává příležitost. Má za těchto okolností jen dvě možnosti:

-        akceptovat přiměřený růst objemu příspěvků v závislosti na plošném administrativním zvýšení MM, nebo

-        vyhnat z práce část OZP, pro které není vytvořena jiná vhodná příležitost.

V každém případě je nezbytné začít pracovat na skutečné reformě celého systému rehabilitace OZP, nejen podpory pracovních míst u specializovaných zaměstnavatelů. Chybí ale politická vůle a zadání. Chybí i kapacita státní správy, která by takové zadání naplnila jinak, než jen „záplatami“ zákona o zaměstnanosti. Proto je podpora specializovaných zaměstnavatelů OZP aktuálně nezbytná a nenahraditelná.

Sociální podniky, které jsou současně uznanými zaměstnavateli OZP dle §78 zákona o zaměstnanosti celý rok trápí dopady zvýšení minimálních mezd – už třetím rokem. Na dojednané zvýšení příspěvku jako kompenzace těchto dopadů však čekáme už od počátku roku.

11. září t.r. po mnoha intervencích konečně sněmovna projednala návrh na zvýšení o 800 Kč pro rok 2019, podařilo se schválit zrychlený postup projednání. I když dojde ideálně ke schválení tohoto návrhu v závěru roku, velmi pravděpodobně bude možné zvýšení uplatnit jen za IV.Q.2019.

Současně s tím usilují zaměstnavatelé o navržení a přijetí pozměňovacího návrhu obsahujícího automatickou valorizaci příspěvku v závislosti na růstu minimální mzdy počínaje rokem 2020.     Návrh bude projednáván výborem pro sociální politiku sněmovny 3. října t.r., pokud bude podpořen MPSV ČR a výborem, bude doplněn k návrhu sněmovního tisku 463 ve schůzi sněmovny od 14. října.

Návrh je samozřejmě spojen s růstem výdajů MPSV ČR v roce 2020, proto jeho přijetí není zdaleka jisté. Bez takové úpravy však podle průzkumů u značné části zaměstnavatelů nebude možno dále udržet pracovní místa OZP s velmi nízkou produktivitou práce, podobný scénář jako v roce 2019 by již nemusel být schůdný.

Uvítáme proto jakoukoliv intervenci u poslanců v regionech i u dalších vlivných osobností, ideálně v poslaneckém týdnu od 7. do 11. října.

Díky za spolupráci,

Karel Rychtář

Ředitel TESSEA ČR, z.s.

 – new approaches and instruments for funding social change, termín přihlášek 28. 7. 2019, více informací v AJ v přiloženém dokumentu.

určenou pro europoslance a zástupce jednotlivých zemí EU na podporu sociální ekonomiku v programu ESF+. Otevřený dopis naleznete zde v AJ.

Autorka: Eva Fraňková, PhD, Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií

Zpráva za ČR je spolu s dalšími národními zprávami členských zemí EU (country reports) a některých dalších přidružených zemí (ve formě kratších country fiches).

Tato zpráva přináší přehled o ekosystému sociálního podnikání v České republice na základě dostupných informací z prosince 2018. Zpráva aktualizuje předchozí verzi, kterou předložila ICF Consulting Services Evropské komisi v roce 2014.
Aktuální zpráva byla připravena jako součást smlouvy, kterou zadala Evropská komise Evropskému výzkumnému ústavu pro družstevní a sociální podniky (Euricse) a Mezinárodní výzkumnou síť EMES (EMES).

V průběhu léta 2019 budou doplněny zbývající národní zprávy, které v současnosti ještě chybí, a celková Shrnující zpráva (Synthesis Report), která bude analyticky porovnávat situaci ve všech zemích EU.

Zpráva za Českou republiku celá ke stažení v angličtině ZDE a k krátkém shrnutí v češtině ZDE.

Milí členové, zveme vás na výroční členskou schůzi TESSEA
13. června, 2019, 10:00-12:30
v sídle TESSEA ČR, z.s., Václavské nám. 21, Praha 1 (budova Svazu družstev)
zasedačka B, 4. patro

Program:
1. Prezence
2. Zahájení
3. Zpráva o činnosti
4. Zpráva o hospodaření
5. Zpráva kontrolní komise
6. Diskuze
7. Volby
8. Schválení usnesení

Těšíme se na vás!
Karel Rychtář a Markéta Vinkelhoferová

Jaká bude podpora sociálního podnikání v příštích letech

(Návrh zákona o sociálním podniku spí – nikoli však na vavřínech – co bude dál?)

 V současné době postrádáme informace o dalším osudu návrhu zákona o sociálním podniku, který prošel připomínkovým řízením již před několika měsíci. Podle neoficiálních informací dosud probíhají jednání mezi oběma spolupředkladateli – Úřadem vlády a MPSV ČR, ani jejich stanoviska k návrhu se zcela neshodovala. Pokud dojdou ke společnému závěru, teprve potom lze očekávat vypořádání vnějších připomínek, kterých je také velký počet.

V červnu 2019 končí příjem žádostí o granty z výzvy OPZ ESF č. 129, úspěšnost žadatelů o podporu je nízká v duchu dosavadních tradicí. Probíhají diskuse o finančních nástrojích podpory sociálního podnikání, zatím není jasné, zda půjde v příštím období pouze o tyto finanční nástroje nebo o kombinaci s granty.

Zcela nejasná je zatím situace v podpoře síťování a spolupráce sociálních podniků, kterou například na Slovensku již od roku 2018 upravuje nově přijatý zákon. Na rozdíl od běžné podnikatelské sféry si lze jen těžko představit svépomocně organizovanou a financovanou zastřešující organizaci sociálních podniků, které vesměs bojují s vlastní ekonomickou udržitelností.         

 

Karel Rychtář

Ředitel TESSEA z.s., ČR

Aktuální situace jednání o zvýšení příspěvku na zaměstnávání OZP pro rok 2019

Tolik potřebná kompenzace dopadů dalšího výrazného zvýšení minimální mzdy pro zaměstnavatele  osob se zdravotním postižením v roce 2019 je obsahem nového poslaneckého návrhu novely zákona o zaměstnanosti.

Předložený sněmovní tisk, t.j. návrh novely zákona, zatím není zařazen do programu schůze sněmovny od 28. května, avšak v pondělí 20. května jej projednala vláda s neutrálním stanoviskem –  (nebyl ani doporučen, ale ani zamítnut, což vytváří prostor pro další jednání). Již předtím byl diskutován ve Výboru pro sociální politiku, kde většina poslanců podpořila jeho přijetí a současně doporučila řešit opakovaně nepříznivou situaci zapracováním mechanismu valorizace limitu příspěvku v závislosti na vývoji minimální nebo průměrné mzdy.

Stejně jako v roce 2017 a 2018 i letos vznikla kolize kombinací opožděného schválení minimální mzdy na následující rok, zpožděním projednání doprovodné novely zákona o zaměstnanosti s předloženým pozměňovacím návrhem a změnou politické situace v březnu 2019. K jejímu zamítnutí na rozdíl od let 2017 a 2018 přispěly především narůstající rozpory mezi MF ČR a MPSV ČR týkající se deficitu státního rozpočtu, zejména MPSV ČR v roce 2019.

Cílem všech zainteresovaných partnerů je postupně prosadit co nejrychlejší projednání poslanecké novely, zařazení bodu na programy schůzí v 1.-3. čtení a bezkonfliktní projednání v senátu do srpna – září tak, aby bylo možno uplatnit nárok na zvýšený příspěvek ještě zpětně za 2. čtvrtletí roku 2019. I tento cíl vyžaduje změnu poslaneckého návrhu, jehož schválení reálně umožní čerpat zvýšení jen za 2. pololetí 2019. Současně je klíčové dostat do zákona princip valorizace již od roku 2020. Málokdo z vlády i parlamentu zatím také slyší, že příspěvek dle §78a není čistý sociální výdaj, ale investice státu, z níž se do veřejných financí vrací okolo 60% zpět v podobě odvodů, daní a příspěvku ke kupní síle, tedy HDP.

Situace je napjatá, v případě neúspěchu jsou ohrožena pracovní místa OZP – zejména zaměstnanců s velmi nízkým pracovním potenciálem a výkonem. Uvítáme každou intervenci u členů vlády i parlamentu.

Karel Rychtář

Ředitel TESSEA z.s., ČR

Sněmovna 13. března t.r. neschválila dohodnuté zvýšení příspěvku zaměstnavatelům osob zdravotně postižených, jako částečné kompenzace výrazného zvýšení minimálních mezd pro rok 2019.

Přestože se na nezbytnosti této úpravy na podzim shodli vláda, zaměstnavatelé i odbory, a tento krok byl již v listopadu projednán ve výboru sněmovny, dali poslanci nakonec přednost „právní čistotě postupu“. Definitivně tak ponechali na zaměstnavatelích, jak vyřeší zvýšení nákladů, k němuž dojde u významné skupiny pracovních míst, na nichž pracují lidé, kteří objektivně nemohou pracovat s vyšším výkonem. Jen pro ilustraci: Od roku 2016 se zvýšil nárok např. u invalidních zaměstnanců prvního a druhého stupně bez ohledu na jejich skutečný potenciál a výkon o více jak 100 %. Příspěvek zaměstnavatelům ale pouze o 30 %.

Pro vysvětlení – nejedná se o dávku, ale o podporu z a m ě s t n a v a t e l ů na náklady spojené s udržením a rozvojem pracovních míst zdravotně postižených osob. Do veřejných financí se vrací v podobě odvodů a daní hrazených zaměstnavatelem i zaměstnancem nejméně 60 % těchto prostředků.

Řada pracovních míst invalidů je ohrožena, hrozí propouštění, což může mít za následek také navýšení sociálních dávek a nákladů na častější využívání sociálních a zdravotních služeb.

Je to tak správné? A je opravdu právní čistota postupu důležitější než tato podpora?

Negativní dopad tohoto rozhodnutí projednala Rada hospodářské a sociální dohody 25.3. a doporučila znovu jednat o zvýšení příspěvku. 

Na jednání předsednictva i pléna RHSD dne 25.3. vyjádřili zástupci zaměstnavatelů i odborů nesouhlas se zamítnutím již dříve projednaného zvýšení příspěvku jako nezbytné kompenzace výšení minimálních mezd a tarifů.

Po projednání byl přijat závěr předložit nový návrh (MPSV, ideálně do projednávané doprovodné novely zákona o zaměstnanosti k novele zákona o investičních pobídkách), situaci projedná do týdne i koaliční rada. Po zkušenostech posledního hlasování bude nutné znovu před jednáním sněmovny projednat návrh se zástupci poslaneckých klubů a některých výborů, odvolat se na předchozí přísliby a jednání.

Na nejdůležitější otázku, zda dodatečně přijaté zvýšení umožní čerpání zpětně za 1.Q.2019, zatím není jednoznačná odpověď. MPSV – náměstci sekcí 4 a 5 jednají o obsahu přechodného ustanovení, které by to umožnilo, problémem je procedura ze strany ÚP ČR. Existuje možnost zahrnutí zvýšení do žádostí za II.Q. nebo možnost samostatné žádosti ve III.Q. obsahující pouze zvýšení.

Pozvánka na seminář Sociální podnik v dodávkách veřejným institucím


Seminář pořádá TESSEA ve spolupráci s experty MPSV z projektu Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek

KDY: 4.6.  2019

KDE: Praha, SČMVD, Václavské náměstí 831/21, zasedací místnost upřesníme

KDO: zástupci TESSEA a MPSV

 

REGISTRACE ZDE

Pozvánka ke stažení zde.


→→
Seminář je určen sociálním podnikům, integračním sociálním podnikům, zaměstnavatelům na chráněném trhu práce. Setkání má za cíl představit možnosti a na druhé straně upozornit na meze a překážky zapojení sociálních podniků do plnění veřejných zakázek, jakož i nastínit možnosti překonávání těchto překážek.
←←

 

PROGRAM:

9:00 - 9:30
Registrace a zahájení

9:30 - 11:00
Sociální podnik ve veřejných zakázkách
Úvod k veřejným zakázkám. Možnosti zapojení sociálního podniku.
Demonstrace na příkladech dobré praxe.

11:00 - 11:30
Coffee break

11:30 - 13:00
Komunikace zadavatele a dodavatele
Kde hledat? Jak komunikovat se zadavatelem?
Základní seznámení se s problematikou komunikace v souvislosti s veřejnými zakázkami
(včetně demonstrace elektronických nástrojů).

13:00 - 13:30
Diskuse a závěr

 

 

Evropská směrnice zapojování sociálních podniků podporuje.

Jako zástupci malých a středních podniků mají i sociální podniky obecně možnost účasti na plnění veřejných zakázek. Evropská směrnice zapojování sociálních podniků podporuje, a také český zákon o zadávání veřejných zakázek obsahuje škálu ustanovení, která směřují ke zlepšení možností účasti menších hráčů na dodávkách veřejným institucím, nebo ke zohledňování sociálních dopadů veřejných nákupů. Přesto není účast a tím méně úspěch sociálních podniků ve veřejných zakázkách samozřejmostí a je žádoucí tyto možnosti lépe představovat zadavatelům i dodavatelům, a tím podporovat vyšší míru zapojení sociálních podniků do veřejných zakázek.

Podpora sociálních podniků by se měla stát ve veřejných zakázkách běžná

Zapojení sociálního podniku do veřejných zakázek vyhlášených městem, obcí, krajem nebo státní institucí může být jeden ze způsobů, jak zabezpečit úspěšnost byznys modelu sociálního podniku a snížit jeho ekonomickou závislost na dotacích.
Řada veřejných institucí myslí i na zapojení malých a středních podniků, anebo přímo vyhrazují účast dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby zdravotně postižené. Stále však přetrvávají stereotypy, obavy a nedůvěra, často i nedostatek zkušeností s postupy, které umožňuje stávající zákon o veřejném zadávání.

Příklady dobré praxe existují

Motivaci k zapojení se do veřejných zakázek budete čerpat z příkladů dobré praxe především z České republiky, ale i ze zahraničí. Upozorníme vás také na překážky a meze a jak je lze překonat.
Věnovat se budeme i tomu, kde a jak vyhledávat veřejné zakázky, či jakým způsobem podat nabídku (vč. obecného seznámení s elektronickými nástroji).

 

 

Přejeme klidné svátky a dobrý vstup do nového roku...

 

TESSEA_pf19.jpg

Členská schůze TESSEA, z.s.

se uskuteční dne 10.12.2018 od 13.30 v Praze, v budově MPSV ČR na Karlově nám.1 (zasedačka v přízemí)
s tímto programem:

Zahájení, prezence
Volba komise mandátové a návrhové
Zpráva o činnosti s odkazem na Výroční zprávu
Zpráva o ukončení projektu
Zpráva o hospodaření
Zpráva KK
Strategie dalšího zaměření a rozvoje
Diskuse
Zpráva mandátové komise
Návrh a schválení usnesení

a předpokládaným ukončením do 15.30

Připomínáme jen, že dle stanov je nutná k zahájení jednání přítomnost alespoň 1/3 členů
V případě pověření jiné osoby jako zástupce člena je nutné jednoduché písemné pověření.

Těšíme se na setkání
Karel Rychtář

Studie Tematické sítě pro sociální ekonomiku ČR. Jejím cílem je plasticky popsat a zobrazit dosavadní vývoj a současný stav sociálního podnikání v České republice a prostředí, v němž se pohybuje a rozvíjí. Ukázat její rozmanitost, projevy a přínos, ale také bariéry a problémy, s nimiž se v současné době potýká. Nabízí řešení i opatření, která by bylo dobré vykonat, aby aktivity sociální ekonomiky, tolik potřebné pro lidi i planetu, nejen vzkvétaly, ale více se o nich vědělo a občané i politici dobře chápali jejich přínos pro další rozvoj naší společnosti. 

Text může být přínosem ať už v praxi sociální ekonomiky v neziskové anebo podnikatelské sféře, v akademickém prostředí, při studiu či ve státní správě a samosprávě.

 

 

 

KE STAŽENÍ ZDE