V Praze, dne 5. listopadu 2020


Vážená paní ministryně,


jako skupina nejvýznamnějších zástupců sociálních podniků v ČR a sdružení podporujících sociální podniky se na Vás obracíme s požadavkem na zajištění jednoduché a administrativně nenáročné kompenzace dopadů pandemie Covid 19 na rostoucí část sociálních podniků. Jedná se zejména o integrační sociální podniky zaměstnávající znevýhodněné osoby, z nichž pouze část patří mezi skupinu zaměstnavatelů na tzv. chráněném trhu práce. K nejpostiženějším patří aktuálně sociální podniky poskytující služby, typicky v oboru gastronomie, ale i řady dalších služeb.

Podle našich zjištění nedisponují tito sociální podnikatelé, z nichž mnoho nastartovalo svou činnost s podporou ESF výzev vašeho ministerstva, finančními rezervami umožňujícími dlouhodobě dofinancovat podporu v rámci programů Antivirus či COVID – nájemné, řadě z nich hrozí ukončení činnosti spojené se zánikem vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné osoby. Vedení sociálních podniků zachovalo s vynaložením velkého úsilí většinu pracovních míst pro své znevýhodněné zaměstnance při první vlně koronakrize a poskytuje jim průběžně všestrannou podporu, druhou vlnu však většina z nich bez poskytnutí rychlé a specifické podpory neustojí. Ztráta pracovního uplatnění by přinesla jejich znevýhodněným zaměstnancům obrovské problémy. Jsme přesvědčeni o tom, že je pro státní rozpočet méně finančně nákladné pomoci tato pracovní místa udržet, než následně podporovat vznik nových sociálních podniků. Jsme si vědomi, že pro tento účel je vytvoření grantových programů příliš zdlouhavé a náročné, navrhujeme proto zvážit přijetí pomoci formou příspěvků po vzoru např. živnostníků nebo jednatelů mikrofirem, v přiměřené výši a na nezbytně nutnou dobu do překonání krizového období.

Vážená paní ministryně, věříme, že se i pro tento citlivý segment, který vykonává velmi potřebnou dlouhodobou práci, a to zejména sociální integraci znevýhodněných osob, a stále si v ČR hledá své „místo na slunci“, podaří najít řešení, které podpoří i motivaci a důvěru sociálních podnikatelů pro budoucí roky. Vzhledem k počtu dotčených sociálních podniků a počtu pracovních míst nemohou být náklady na takové mimořádné opatření významnou zátěží pro státní rozpočet.

Děkujeme za Vaši podporu rozvoji a stabilitě sociálních podniků v ČR, s pozdravem

 

 

1. TESSEA ČR, z.s., ing. Karel Rychtář, člen správné rady a ředitel, karel.rychtar@tessea.cz
2. Klastr sociálních podniků a inovací SINEC z.s., ing. Jakub Mateiciuk, prezident, k.mateiciuk@gmail.com
3. P3 – People, Planet, Profit, o.p.s, Martin Buchar, ředitel, martin.buchar@p-p-p.cz
4. Sociální podniky z Vysočiny z.s., Bc. Miroslav Krajcigr, info@spzv.cz
5. Spiralis z.s., ing. Jolana Turnerová, výkonná ředitelka, turnerovaj@spiralis-os.cz

 

Další signatáři:
6. SDZP družstvo Ing. Martin Penc, MBA martin.penc@sdzp.cz
7. Ekumenická akademie - Fair & Bio obchod Karolína Silná karolina@ekumakad.cz
8. Háta, o.p.s. Iveta Vrbová hata.ops@seznam.cz
9. AKROBRAB s.r.o. Miroslav Krajcigr krajcigr@akrobrab.cz
10. Fair & Bio pražírna Markéta Vinkelhoferová marketavink@fair-bio.cz
11. Centrum sociálních firem Fokusu Praha Jiří Novák novak.jiri@fokus-praha.cz
12. Vrátka Třebíč s.r.o. Michaela Dostalova Ucetni@vratka.cz
13. Vrátka,z.s. Irena Rybníčková rybnickova.irena@vratka.cz
14. Trast pro ekonomiku a společnost RNDr. Naďa Johanisová, PhD johaniso@fss.muni.cz
15. Autonapůl, družstvo Stanislav Kutáček kutacek@autonapul.cz
16. Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. Anna Šimonová anna.simonova@fokusvysocina.cz
17. PEI - Michal Zachar Michal Zachar zachar@pei.cz
18. ENVIRA, o.p.s. Michal Jirsa, ředitel jirsa@toulcuvdvur.cz
19. Prometheus Effect,o.p.s. Kateřina Emingrová katerinamost@seznam.cz
20. Zelený klíč, s.r.o. Karel Komárek komarek@ksrdciklic.cz
21. z5smysl, s.r.o. Iva Černá iva.ccernaa@gmail.cz
22. družstvo TEXman Lenka Dražilová drazilova@texman.cz
23. CHRPA sociální firma Slezské diakonie o.p.s. Petr Světlík chrpa@chrpakrnov.cz
24. ZAHRADA2000 z.s. St. Turek info@zahrada2000.cz
25. Cider Bohemia s.r.o. Alena Valešova info@ciderbohemia.cz
26. Simabelle s.r.o Jarolím Čtvrtníček simabelle@seznam.cz
27. Spirála Ostrava, z.ú. Eva Krestová eva.krestova@spirala-ops.cz
28. AREVAL s.r.o. Jiří Černý cerny@areval.cz
29. Jizerská Levandule s.r.o. Adéla Heindorferová adela@levandulovna.cz
30. Přirozenou cestou s.r.o. Stanislav Hyrák prirozenoucestou@email.cz
31. 1.Jinačí s.r.o. Lenka Herentinová 1.jinacisro@gmail.com
32. MENTAL CAFÉ z.s. Lucie Gurecká mentalcafe2014@gmail.com
33. Ozvučovací sgentura Serendipity s.r o. Aleš Baran aldabarda@seznam.cz
34. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. marie.dohnalova@fhs.cuni.cz
35. Lemanta s.r.o. Petr Kolář petr@lemanta.cz
36. Pasta Fidli s.r.o. Helena Cyrnerová helenapastafidli@gmail.com
37. MELIVITA s.r.o. Kateřina Cyrusová katerina.cyrusova@chytrasvacina.cz
38. Krabičky - výrobní družstvo Lenka Niklová info@krabickyvd.cz
39. Prádelna Zlín Martina Kadlecová info@zlinpradelna.cz
40. Květná Zahrada, z.ú. Mgr. Ferdinand Raditsch kvetnazahrada@seznam.cz
41. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Amal Klimtová amalness@gmail.com
42. 1.VALAŠSKÁ DIAKONICKÁ s. r. o. Aneta Klimentová reditel@1-vd.cz
43. Dobrý domov s.r.o. Jiří Volný dobry.domov@gmail.com
44. Ergon-sociální podnik, z.s. Dolores Czudková dolores.czudkova@ergonsp.cz
45. CLEAR SERVIS o.p.s. Dolores Czudková clear.servis@seznam.cz
46. Prádelna Prapos s.r.o. Mgr. Pavel Kantor kantpa@centrum.cz
47. OCCASIO o.p.s. Petr Vaškovic vaskovic@occasioops.cz
48. Mycolab s.r.o. - KABINET CB Dana Kalistová info@kabinetcb.cz
49. Maříž, s.r.o. Markéta Trubáčková mariz@aokmariz.cz
50. akademik - KAE FF UP Ondřej Kročil ondrejkrocil@seznam.cz
51. Akademik - KAE, FF UP Jaroslava Kubátová jaroslava.kubatova@gmail.com
52. MERYUP - cycling s.r.o. Pavlína Hradečná pavlina.hradecna@meryup.cz
53. Katedra sociální práce, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. jaroslava.stastna@ff.cuni.cz
54. Družstvo VIKTORINA LOCA Hana Švecová druzstvo@viktorinaloca.cz
55. Baby Office, s.r.o. Hana Müllerová hana.mullerova@babyoffice.cz
56. Pražírna Drahonice - A MANO s.r.o. Václav Prokop prokop@centrummartin.cz
57. První Písecká Polívkárna - Sociální Institut s.r.o. Vladimír Václavík socialni.institut@seznam.cz
58. Centrum MARTIN o.p.s. Daniela Prokopová prokopova@centrummartin.cz
59. Sociální podnik Klubák, z.ú. Alena Pecková klubak@klubickoberoun.cz
60. Klubíčko Beroun, z.ú. Alena Pecková info@klubickoberoun.cz
61. SP Klubák z.ú. Filip Hirsch fhirsch@klubickoberoun.cz
62. Společnost E a její sociální podnik Aranžérie Alena Červenková alena.cervenkova@spolecnost-e.cz
63. Tichý svět - chráněná pracoviště, o.p.s. Leoš Mačák leos.macak@tichysvet.cz
64. Zelený ostrov Ilona Bedrnová ilona.bedrnova@zelenyostrov.eu
65. Charita Opava Jan Hanuš hanus@charitaopava.cz
66. Sociální podnik Klubák, z.ú. Alena Muchlová klubak@klubickoberoun.cz
67. Asociace sociálního zemědělství, z.s. Eliška Hudcová info@socialni-zemedelstvi.cz
68. Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Mgr. Eliška Hudcová, Ph.D. hudcova@jabok.cz
69. TRIANON, z.s. Český Těšín Viliam Šuňal predseda@ostrianon.cz
70. CARITAS-VOŠ sociální Olomouc Ester Danihelková ester.danihelkova@caritas-vos.cz
71. Sociální podnik Klubák, z.ú Ladislav Pecka l.pecka@seznam.cz
72. BOTUMY s.r.o. Jaroslava Saidlová j.saidlova@botumy.cz
73. Caritas - Vyšší odborná škola sociální Olomouc Martin Bednář martin.bednar@caritas-vos.cz
74. Maturus, o. p. s. Jitka Čechová reditel@maturus.cz
75. Masopust gastro s.r.o. Vladislava Prollová info@masopustspolek.cz
76. Vedum z.s. Jan Palička jan.palicka@1sdzp.cz
77. ENSIE, European Network of Social Integration Enterprises Patrizia Bussi patrizia.bussi@ensie.org
78. Zelená dílna s.r.o. Věra Štěpaníková zelena.dilna@ligabruntal.cz
79. ZO ČSOP VERONICA - Centrum Veronica Hostětín Marie Křiváková Marie.krivakova@veronica.cz
80. Mens- Sana Ostrava Mgr. Roman Machura hiamuri@gmail.com
81. Institut komunitního rozvoje, z.s. Dana Diváková dana.divakova@ikor.cz
82. BOTUMY s.r.o., Daniela Holušová d.holusova@botumy.cz
83. Pragulic Tereza Jurečková pragulic@pragulic.cz
84. Ekoinfocentrum ZO ČSOP Jana Kotoučková ekoinfo@centrum.cz
85. Belgium, Brussels DE BEYS Julien juldebeys@yahoo.fr
86. Evropský parlament Radka Maxová radka.maxova@europarl.europa.eu
87. PTL, s.r.o. Vít Skála skala@ptl.cz
88. Coworkingové družstvo spolu Eva Worswick manager@coworking-humpolec.cz
89. Ústav pohoda Tomáš Dubský t.dubsky@seznam.cz
90. JINAK, o.p.s. Martina Chlápková info@jinakops.cz
91. Včera, dnes a zítra s.r.o. Josef Pospíšil pospisil@vceradneszitra.cz
92. Europoslanec, Místropředseda výboru pro zaměstnanost a sociální věci Tomáž Zdechovský tomas.zdechovsky@europarl.europa.eu
93. Slezská diakonie, Český Těšín Zuzana Filipková z.filipkova@slezskadiakonie.cz
94. Náruč, z.s. Zuzana Dudáková zuzana@spoleknaruc.cz
95. Střední škola prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Mgr. Ivana Jírů, ředitelka ivana.jiru@skolspec.cz
96. Evropský parlament Kateřina Konečná katerina.konecna@europal.europa.eu
97. Kola pro Afriku o.p.s. Ing. Petra Mičková info@kolaproafriku.cz
98. Krámek s DOBROtami Mgr. Hana Nováková bac@email.cz
99. Stanice Pavlov o.p.s. Zbyšek Karafiát reditel@stanicepavlov.cz

JAK SE PŘIDAT V OTEVŘENÉMU DOPISU?   

Stačí připojit svůj podpis a my jej pod dopis připíšeme.

   

         

 

 

 

Dobrá zpráva pro sociální podniky – zaměstnavatele OZP

Jak jste byli informováni, už od počátku roku čekáme na projednání Nařízení vlády ke zvýšení příspěvku dle §78a zákona o zaměstnanosti. Teprve po dlouhých diskusích a několika odkladech projednala vláda návrh ministryně Maláčové, který byl připraven už v březnu t.r.

Ve hře byly varianty částky zvýšení limitu 800/1100 Kč měsíčně, původní návrh na účinnost od 1.1.2021 (uplatnění od IV.Q.2020) nakonec po našich intervencích změnilo MPSV ČR termín uplatnění na 1.10.2020 (uplatnění od 1.7.2020).

Vláda nakonec rozhodla podle očekávání o kompromisu

  • Částka se zvyšuje o 800 Kč měsíčně
  • Účinnost 1.10.2020 znamená možnost žádat o zvýšený příspěvek již za III.Q.2020

Z průběhu jednání nejen o tomto zvýšení, ale i o dalších plošných nástrojích (schválená verze „kurzarbeitu“, ošetřovné a další) je zřejmé, že Ministerstvo financí se snaží co nejvíce omezovat nárokové a „kvazinárokové“ výdaje pro rok 2021 a další.

Strašákem zůstává avizované další zvýšení minimální mzdy pro rok 2021, které by fakticky vyžadovalo další jednání a problémy zaměstnavatelů osob s velmi nízkou přidanou hodnotou práce. 

5 chytrých kroků k rozvoji sociálního podnikání v ČR podle TESSEA (9. 9. 2020)

1.) Do přípravy legislativy (zákona o sociálním podniku) zapojit oficiální zástupce sociálních podniků.
2.) Zpracovat národní a regionální strategie sociálního podnikání. Nositelem strategií musí být nejen centrum (stát), ale i regiony (kraje).
3.) V rámci strategií definovat systémovou podporu sociálním podnikům.
4.) Zajistit systémovou finanční podporu zastřešujícím a podpůrným organizacím, regionálním centrům sociální ekonomiky. Základy těchto center jsou již v Pardubickém a Královehradeckém kraji, funguje klastr v Moravskoslezském kraji a začíná centrum v Kraji Vysočina. Je nutná kombinace národních, krajských, obecních, soukromých a evropských zdrojů a také spolupráce těchto organizací, krajů a MPSV ČR.
5.) Zajistit přístup sociálních podniků k veřejným zakázkám, včetně zakázek malého rozsahu – pro mnohé sociální podniky atraktivnější než zakázky zadávané dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Motivovat státní, krajské a městské organizace, aby pro uspokojování svých potřeb primárně využívaly místních sociálních podniků a pouze v případě, že sociální podniky nebudou schopny požadavky naplnit, využít služeb ostatních komerčních firem. Zvýšit informovanost zástupců institucí veřejného sektoru o aktivních sociálních podnicích a sociálních podniků o veřejných zakázkách. Podpořit vznik katalogů sociálních podniků. Role MPSV ČR a krajů, případně regionálních center sociální ekonomiky.

Připravili: Vít Skála a Karel Rychtář

Pozvánka na členskou schůzi TESSEA ČR, z.s.

která se koná
dne 9. září 2020 od 10.00
v Praze, v areálu Toulcův dvůr, z.s., Kubatova 32/1, 102 00 Praha 10 - Hostivař
s tímto navrženým programem
1. Zahájení, prezence
2. Volba předsednictva, komise mandátové a návrhové
3. Zpráva o činnosti s odkazem na Výroční zprávu
4. Zpráva o hospodaření a rozpočet
5. Zpráva KK
6. Aktivity pro příští období
7. Diskuse
8. Zpráva mandátové komise
9. Návrh a schválení usnesení
a předpokládaným ukončením do 12.00
Připomínáme jen, že dle stanov
a) je nutná k zahájení jednání přítomnost alespoň 1/3 řádných členů
b) V případě pověření jiné osoby jako zástupce člena je nutné jednoduché písemné pověření.

Těšíme se na setkání

Karel Rychtář
ředitel

Webinář pořádala TESSEA a Evropská sítě integračních sociálních podniků ENSIE a hlavním tématem byla situace sociálních podniků v době koronavirové a post-koronavirové.

  • Irma Botic z ENSIE nás jednak seznámila s cíli a aktivitami samotné ENSIE, ale také s projektem INNO-WISEs, který řešil zvyšování kapacit integračních sociálních podniků v oblasti digitálního vzdělávání a dovedností a jejich následné využití v podnikání. Zde je její prezentace. Podívejte se také na praktický web, který k tomu vytvořili a kde jistě naleznete inspiraci.
  • Patrizia Bussi z ENSIE nás seznámila s analýzou situace sociálních podniků v zemích EU v době koronavirové krize a možnými opatřeními Evropské komise na její zmírňování. Zde naleznete její prezentaci
  • Karel Rychtář, ředitel TESSEA představil naše aktivity, cíle i výzvy, se kterými se všeobecně potýkáme. Zde je jeho prezentace v AJ.
  • Petra Francová, expertka na sociální ekonomiku, nás seznámila s výsledky čerstvého dotazníkového šetření, které provedla spolu s Karlem Rychtářem a Markétou Vinkelhoferovou pro MPSV, tentokrát se zaměřovalo na koronavirovou krizi. Zde je její prezentace v AJ.
  • Markéta Vinkelhoferová, členka správní rady TESSEA a spoluzakladatelka sociálního podniku Fair & Bio pražírna pohovořila o tom, jak se popasovali v nečekaným a rychlým výpadkem zakázek v důsledku nouzového stavu a dramatického omezení provozu gastro-sektoru. Pár vizuálů k jejímu vystoupení je v prezentaci zde. Další popis naleznete na blogu Fair & Bio pražírny.
  • Marie Hrdá, zástupkyně sociálního podniku Modrý domeček v Řevnicích u Prahy popisovala, jak oni krizi zvládali. Její prezentaci naleznete zde. Pro aktuální dění sledujte jejich facebook

Na webináři jsme se společně se zástupci Evropské sítě integračních sociálních podniků ENSIE zamýšleli nad tím, jak by mohly být sociální podniky podpořeny různými aktéry – od Evropské komise, přes národní vlády až po menší celky (kraje, obce), nevládním sektorem včetně střechových a podpůrných organizací.

TESSEA, jako člen sítě ENSIE tento webinář považuje za úvod do obnovené spolupráce a debaty o zlepšování ekosystému sociálního podnikání v Evropě i u nás.

Připravila a na dotazy k webináři odpoví Markéta Vinkelhoferová

(marketa.vinkelhoferova@tessea.cz)

Webinář: Krize jako příležitost pořádá TESSEA a Evropské sítě integračních sociálních podniků ENSIE.

Kdy: 11. června 2020, 13:00 - 15:00

Vystoupí zástupci mezinárodní sítě ENSIE a nastíní situaci sociálních podniků v Evropě v době (post)koronavirové, za TESSEA Karel Rychtář a Petra Francová proberou situaci v ČR a výsledky nedávných dotazníkových šetření. Uslyšíte také zástupkyně příkladů dobré praxe (Fair & Bio pražírna a Kavárna Modrý domeček), které pohovoří o tom, jak současnou krizi zvládají. Ve moderované debatě se všemi účastníky se poté zamyslíme, co sociální podniky potřebují a jak z této krize ven.
Pracovní jazyky webináře: ČJ a AJ (tlumočení zajištěno).

Přidejte se k nám, budeme rádi za sdílení vašich zkušeností z posledních měsíců. Registrujte se na tomto odkazu.

Srdečně vás zveme!
Karel Rychtář a Markéta Vinkelhoferová

Na dotazy k webináři vám odpoví Markéta Vinkelhoferová (marketa.vinkelhoferova@tessea.cz)

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo z důvodů zmírnění negativních dopadů souvisejících s šířením onemocnění COVID-19 na chráněný trh práce dílčí úpravy týkající se právě zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Konkrétně se jedná o část první zákona č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřením při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 161/2020 Sb.), který dne 14. dubna 2020 nabyl účinnosti. Ve vztahu k chráněnému trhu práce se při poskytování příspěvku dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), jedná o následující opatření:

  1. Pokud období, za které je příspěvek žádán, spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, zaměstnavatel může v rámci žádosti o příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti uplatňovat pro účely stanovení výše příspěvku také náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnancům při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

  2. Pokud období, za které je příspěvek žádán, spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, není pro účely čerpání příspěvku požadováno splnění podmínky bezdlužnosti.

 

Protože řada sociálních podniků je současně zaměstnavatelem OZP na „chráněném“ trhu práce, zajímají nás také podmínky, za kterých je možno kombinovat schválený režim s programem Antivirus. 

1. Platnost a účinnost výše uvedených změn je ohraničena dobou trvání krizových opatření přijatých vládou České republiky v době nouzového stavu a mimořádných opatření vydaných Ministerstvem zdravotnictví, která se týkají zákazu volného pohybu osob, opatření v oblasti cest do zahraničí, opatření o zákazu kulturních, sportovních a dalších akcí, opatření v oblasti maloobchodu, opatření v oblasti školní docházky a vzdělávacích akcí a omezení v oblasti činnosti úřadů a samospráv. 

V tuto chvíli se změny vztahují na poskytování příspěvku za 1. a 2. kalendářní čtvrtletí roku 2020. (pozn.: o době trvání mimořádného stavu po 30.4.2020 rozhoduje sněmovna PsP)

2. Vztahuje se využití některé z kompenzací programu Antivirus na celý podnik, na jeho hospodářské středisko, nebo je možné jej využít pro jednotlivé zaměstnance (různě podle dopadů v režimu A nebo B)?  

Stanovisko MPSV ČR: Pro získání příspěvku z cíleného programu Antivirus není rozhodující, zda došlo k omezení činnosti celého podniku nebo pouze jeho části. Příspěvek lze čerpat na jednotlivé zaměstnance, kterým v době platnosti cíleného programu Antivirus vznikla překážka v práci a zaměstnavatel jim v této souvislosti vyplácí náhradu mzdy podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Více informací naleznete na https://www.mpsv.cz/antivirus.

3. Jestliže v režimu §78a ZoZ bude uznána překážka na straně zaměstnavatele jako doba uznatelná pro přiznání příspěvku, jaké bude rozhodné období uznané rozhodnutím o příspěvku: den, týden, měsíc nebo čtvrtletí, v němž platil mimořádný stav? Bude se lišit od období stanovených pro ostatní opatření programu Antivirus (případně proč)?

Stanovisko MPSV ČR: Jak je uvedeno výše, změny vyplývající ze zákona č. 161/2020 Sb. se v tuto chvíli týkají poskytování příspěvku dle § 78a zákona o zaměstnanosti za 1. a 2. čtvrtletí 2020. 

Pro snazší pochopení je uveden příklad podání žádosti o příspěvek dle § 78a zákona o zaměstnanosti za 1. čtvrtletí roku 2020:

Zaměstnavatel uznaný na chráněném trhu práce provozoval v období od 1. ledna 2020 do 11. března 2020 svoji činnost bez omezení. Dne 12. března 2020, tj. v den vyhlášení nouzového stavu, byl nucen svoji provozovnu zavřít. V žádosti o příspěvek dle § 78a zákona o zaměstnanosti za 1. čtvrtletí 2020 tedy může uplatnit jak náklady vynaložené na mzdu včetně povinných odvodů (náklady vynaložené do 11. března 2020), tak náklady vynaložené na náhrady mzdy včetně povinných odvodů vynaložené na zaměstnance, kterým od 12. března vznikla překážka v práci. 

Zaměstnavatelé, kteří jsou zaměstnavateli uznanými za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti nemohou v cíleném programu Antivirus čerpat příspěvek na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, jestliže za stejný kalendářní měsíc byl na tohoto zaměstnance poskytnut příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti. Je tedy vyloučen souběh poskytování obou příspěvků v daném kalendářním měsíci, nikoliv však ve čtvrtletí. Tzn., že zaměstnavatel může na konkrétního zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, žádat příspěvek dle § 78a zákona o zaměstnanosti za měsíce leden a únor 2020 a současně může na tohoto zaměstnance žádat o příspěvek v rámci cíleného programu Antivirus za měsíc březen 2020.

4. Příspěvek dle §78a je poskytován na pracovní místa OZP uznaného zaměstnavatele. Bude možno současně se žádostí o příspěvek na pracovní místa OZP (dle bodu c) požádat o kompenzaci náhrad mzdy v režimu A nebo B u nepostižených zaměstnanců téhož zaměstnavatele? 

Stanovisko MPSV ČR: Bude umožněno, ale na konkrétního zaměstnance může zaměstnavatel požadovat za vykazovaný měsíc jen jeden typ příspěvku. Například jestliže na provozního zaměstnance žádají o příspěvek z programu Antivirus, už nemohou vykázat žádné výdaje na tohoto zaměstnance ve zvýšených nákladech z § 78a.

Další praktické dotazy a odpovědi nejen k příspěvku lze najít v tiskové zprávě MPSV ČR.

 

Kancelář TESSEA

Program ochrany zaměstnanosti Antivirus pomůže zaměstnavatelům ochránit pracovní místa, aby nedocházelo k propouštění. Program byl 31. 3. 2020 vládou ČR schválen a od 6. 4. 2020 je možné žádat. Podobné informace na webu MPSV včetně videonávodu na vyplnění žádosti.

Pro využití režimu podpory v programu Antivirus není rozhodující právní forma zaměstnavatele. Podporu tedy mohou využít v rámci daných pravidel neziskové organizace (zde zdroj informací z webu Neziskovky.cz) stejně jako podnikatelé, obchodní společnosti a družstva. Stále však platí obecné pravidlo, že není přípustný souběh těchto kompenzací s podporou pro stejný účel z veřejných financí (např. příspěvku dle §78 s některým příspěvkem z programu Antivirus).

Vážení členové, prosíme o vyplnění rychlé ankety týkající se aktuálních a předpokládaných dopadů pandemie na vaši obchodní, personální a ekonomickou situaci. Jsme si vědomi, že jen část odpovědí se může opírat o závazné informace, situace se vyvíjí rychle. Přesto je získání přehledu velmi důležité pro jednání s MPSV ČR, které připravuje dílčí novelu zákona, určité úlevy také v režimu podpory dle §78 a 78a, který se týká většiny z vás.

Vzhledem k charakteru návrhů, které má projednat vláda v příštím týdnu nedoporučujeme podávat žádosti o příspěvek dle §78a za 1.Q.2020 dříve, než bude znám konkrétní návrh dílčích změn pro zrychlené projednání ve sněmovně.

 

ANKETA JE ZDE A JE ANONYMNÍ

Podpora sociálního podnikání v nejisté době koronavirové

 

  • Advokační

 TESSEA je v kontaktu s MPSV, Úřadem vlády a dalšími relevantními místy a dává podněty, aby podpora sociálního podnikání v těchto nejistých dobách byla i nad rámec konvenčního podnikání. Dále spolupracuje s evropskou platformou integračních sociálních podniků ENSIE, která intervenuje v rámci EU i oslovuje i představitele naší vlády, MPSV a MPO. O konkrétních krocích a vývoji vás budeme průběžně informovat.

 

  • Finanční

Další fáze úvěrového programu ČMRZB (a dalšími bankami) COVID II bude spuštěna od 2. 4. 2020 – bude však poskytován jen na projekty realizované mimo území hl. města Prahy.

Záruka bude podnikatelům poskytována: až na 3 roky, na provozní úvěry ve výši od 10 tis. do 15 mil. Kč, bude krýt až 80 % komerčního úvěru. Příspěvek na úhradu úroků pak bude činit až 1 mil. korun. Zaručovaný úvěr bude možné využít na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby apod.

Další informace na naleznete:

Aktuality sledujte i na webu České sociální podnikání anebo na Tržišti v dobách nejistých.

 

  • Konzultační a mentoringová

Připomínáme, že někteří zástupci TESSEA nabízejí své kapacity na konzultace zdarma v různých oblastech sociálního podnikání (kontakty naleznete v odkazech anebo se obraťte na Markétu Vinkelhoferovou: marketa.vinkelhoferova@tessea.cz)

Karel Rychtář – ředitel TESSEA, expert na management a krizové řízení

Konzultuje: Krizový plán a krizové řízení, zdroje financování, předpoklady pro vznik, udržení a rozvoj sociálního podniku, podnikatelské zaměření, vztahy v sociálním podniku.

Kontakt: karel.rychtar@tessea.cz

Petra Francová – zakladatelka a členka TESSEA

Má velké zkušenosti a nabízí svou konzultační podporu a pomoc pro lidi, kterým se nyní boří stávající metody podnikání. Může sloužit jako počáteční osoba ("rozcestník"), protože má velký přehled, co se kde děje, a zná mnoho lidí včetně konzultantů MPSV. Má mentorský výcvik a sociálním podnikatelům v nesnázích nabízí, aby s ní probrali svou situaci a ujasnili si své další kroky. Má kapacitu na poskytování konzultací, a to prostřednictvím skypu, telefonu nebo mailu. 

Další informace a kontakt zde.

Markéta Vinkelhoferová – členka správní rady TESSEA, marketing, komunikace a budování komunitního trhu, environmentální přesahy

Expertka na environmentální sociální podnikání, budování komunitního trhu online i offline a nastavení komunikace sociálních podniků navenek, pomoc s podnikatelským plánem a strategickým plánováním udržitelnosti.

Kontakt: marketa.vinkelhoferova@tessea.cz

Další informace zde.

Vít Skála – člen správní rady TESSEA, obchod a marketing

Kontakt a informace zde.

Dále jsme pro členy TESSEA vyjednali kapacitu u těchto dalších expertů a konzultantů:

Petra Benešová – obchod a marketing

Jak se udržet v optimismu a připravovat se na život po pandemii. Jak využít příležitostí a najít nové způsoby fungování organizace, firmy, společnosti, sami sebe. Konzultace/mentoring marketingu - jak zaujmout firmy tím, co děláte, obchodní podněty, obchodní signály, jak s nimi pracovat, jak je rozpoznat, jak se sebe-prezentovat, jak prezentovat firmu - PR a firemní příběh, jak pracovat s emocemi v tom, co dělám, jak nadchnout okolí sociální sítě a jejich využití, vizualizace firmy a práce se zaměstnanci - HR marketing.

Kontakt a více informací zde.

František Korál – gastro-poradenství

Konzultace doplněny o aktuální informace co dělat při současném omezení gastro-provozu, jak komunikovat k zaměstnancům a jaká opatření ihned provést. Dále jak využít nuceně volný čas k revizi business plánu podniku, rozvoji lidi třeba i on-line na dálku. V neposlední řadě i to, jak se přiopravit na znovuotevření provozovny, jaké akce nachystat a dohnat co nejvíce ušlý zisk.

Kontakt a více informací zde.

Připravila: Markéta Vinkelhoferová

Sociální podnikání a koronavirus

Sociální podniky, hlavně v jejich integrační podobě, zaměstnávající různě znevýhodněné osoby, se staly už běžnou součástí našeho světa, který začíná chápat, že kvalitu života si tak docela nelze „koupit“ zajištěním hospodářského růstu a hmotné životní úrovně.

Od pochybností a změny myšlení ke skutečným změnám vede většinou dlouhá cesta, známe to z historie, mnozí včetně politiků a autorit si ani takovou změnu neumí představit, proto jim chybí vize, cíle vzdálenější než jedno volební nebo funkční období.

V historii to byly války nebo revoluce, které se staly impulzem k rychlé změně, moderní svět bojuje spíš finančními a ekonomickými zbraněmi. Dnešní pandemie je novým typem ohrožení, počet lidských obětí bude asi nesrovnatelně nižší s válkami, do jaké míry naruší globální obchodní, finanční svět, teprve odborníci spekulují. Nabízí se otázka: kdo je odborníkem na problém, který se na školách neučí a který zjevně vyžaduje celostní pohled na jeho podstatu (zdravotní, sociologický, hodnotový – nejen ekonomický)?

Po vyčerpávajících pracovních dnech si mnoho z nás klade už teď otázku: co pandemie přinese, co bude „potom“ jinak, čemu se nevyhneme a co můžeme využít, získat?

Změní se pohled na hodnoty. Zda na nějakou dobu nebo trvaleji, ukáže čas. Jsme rozpačití z bezradnosti Bruselu, ukazuje se, že zatím ukazuje své přednosti pouze deklaratorní formou. Kdo jiný, než nadnárodní svazek by měl držet v ruce taktovku v čase nejistoty? Spojené státy americké také v současné době nespojuje jednotná politika a jasná vize. Vypadá to, že v dobách zlých je lokální víc než globální, počínaje příklady soudržnosti obcí a regionů a konče různě pevnou rukou národních krizových štábů. Malé firmy ani malé státy na druhou stranu sami nezmůžou a je důležité se spojovat, ať už na národní anebo mezinárodní úrovni – například sektorově, pojmenovat, jak současná situace v našem případě ovlivní sociální podnikání a požadovat jeho podporu. Vždyť naše i evropské sociální podniky nejen vytvářejí spoustu pracovních míst ( a to nejen pro znevýhodněné), ale řeší spoustu společenských problémů a za to si zaslouží uznání.

Tušíme, že tato zkušenost může posílit postavení sociální ekonomiky a podnikání také v ČR. Ať už vstoupíme do vědomí lidí jako ti, kteří se zapojili tam, kde bylo nejvíc potřeba, nebo dokázali s pomocí dobrovolníků a nadšení nabídnout nové služby, výrobky nebo podpořit správnou věc.

Až přejde vlna tsunami, budou následovat vlny menší, na kterých bude možno se svézt –k příležitostem, k novým nápadům a projektům. Poučená společnost k nim bude vnímavější, o tom není pochyb. Bude příležitost získat pozornost nejen veřejnosti, ale i politiků a úředníků. Možná, že právě tady pochopí, že je nutno sociální ekonomiku nejen chválit, ale i prakticky podporovat.

Vím, takové úvahy jsou vzdálené od reality „tady a teď“, ale nejde se před nimi schovat, čím dříve se jimi začneme zabývat, tím větší šanci máme „den poté“. Potřebujeme světlo na konci tunelu.

Karel Rychtář

Vážení členové TESSEA,

uvědomujeme si, že situace není jednoduchá a důsledky koronaviru dolehnou v plném rozsahu na všechny a mohou být horší než v letech ekonomické krize a její doznívání 2009-11. Vzhledem k charakteru činnosti sociálních podniků se projeví různě a v různou dobu.

Jsme v kontaktu se zástupci zaměstnavatelů v Tripartitě i v Krizovém štábu ČR, respektujeme nutnost upřednostnit hlediska zdravotní a pracovněprávní před specifiky sektoru sociálních podniků.

Z pohledu přijímaných opatření jsou SP v drtivé většině malými a mikro-podniky, na které se vztahují všechny schválené a připravované úlevy v oblasti daní, financí, zaměstnanosti i odvodů. Protože většina členů je současně zaměstnavateli více než 50% OZP, největší úskalí očekáváme nejvíce problémů v budoucím posuzování souběhu plošných opatření a úlev s režimem §78 a 78a.

Čekáme na definitivní znění novel zákoníku práce a dalších, aktuálně projednávaných vládou i parlamentem, máme v úmyslu vytvořit praktický přehled pro vaše rozhodování již v dubnu t.r., urychlit metodické postupy MPSV a ÚP ČR.

Zejména tam, kde se už projevují poruchy obchodních vztahů, zejména v oblasti služeb, ale také v důsledku útlumů výroby, doporučujeme přejít na krizový management, kde klíčovou roli sehraje udržení peněžních toků (inspirace např. v tomto článku).

Je možné využít sítě konzultantů a expertů v rámci projektu MPSV ČR Podpora sociálního podnikání pokračuje. Mnozí z nich jsou přímo z řad TESSEA a nebo s naším spolkem v těsné spolupráci.

Zatím nemůžeme nabídnout závazné výklady a postupy, neváhejte však a využijte svých kontaktů na ostatní členy, hledejte společně originální postupy, jak zachovat rovnováhu podnikatelských a sociálních cílů, stejně jako zaměstnanost znevýhodněných, pro které jsme v mnoha případech jedinou šancí. Budeme rádi, když to s námi budete sdílet.
Pro aktuální situaci sledujte tyto weby:

https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/koronavirus-covid-19/2020/ministerstvo-financi-prehledne-ke-korona-37925
https://www.mpsv.cz/web/cz/informace-ke-koronaviru
https://www.komora.cz/koronavirus/

Máme také informace, že sekce 8 MPSV ČR samostatně připravuje změny podmínek realizace schválených grantů (programu OPZ č. 129 z let 2018-19) pro aktivní příjemce podpory, tedy v oblasti indikátorů, monitorovacích zpráv a dalších podmínek udržitelnosti.

Přejeme vám hodně zdaru v této výjimečné době!

Správní rada TESSEA ČR
Karel Rychtář, ředitel

Informace o výsledku šetření mezi sociálními podniky v ČR

V závěru roku 2019 byl dokončen poměrně rozsáhlý průzkum mezi cca 400 sociálními podniky v ČR, který zadalo MPSV ČR a na kterém se podíleli i někteří naši členové. Návratnost téměř 50% oslovených dává výsledkům poměrně velkou vypovídací schopnost.

Součástí dotazníku byla sada otázek o tom, zda zkoumané podniky naplňují principy sociálního podniku stanovené MPSV (tzv. Identifikátor). Podniky, které úspěšně prošly tímto hodnocením a vyplnily dotazník na 100%, mohly být pak zveřejněny v Adresáři sociálních podniků na www.ceske-socialni-podnikani.cz a v Katalogu sociálních podniků s nabídkou zboží a služeb, který bude distribuován v tištěné podobě zadavatelům veřejných zakázek a bude také ke stažení na www.ceske-socialni-podnikani.cz.

Většinu zkoumaného okruhu podniků tvoří integrační sociální podniky (ve zkoumaném vzorku jich bylo 156, tj. 95%), převážně zaměřené na zaměstnávání OZP (84%). Identifikátor znaků sociálních podniků vychází z mezinárodních definic a jde o mechanismus pro zjišťování míry naplňování principů sociálního podniku formou sebehodnocení.

Sběr dat probíhal v období od 15.9.2019 do 15.11.2019 formou telefonického rozhovoru v kombinaci s vyplňováním dotazníku on-line samotnými respondenty. Do výsledků byly zařazeny všechny podniky, které vyplnily dotazník alespoň na 75%. Do vyhodnocení šetření bylo zahrnuto celkem 167 organizací s 303 provozovnami. Pojem sociální podnik je v dotazníku používán pro subjekty, které se veřejně hlásí k sociálnímu podnikání a mají samostatné IČO. Pokud byl sociální podnik součástí větší organizace, uváděli respondenti personální a ekonomické údaje pouze za část organizace, která se zabývá sociálním podnikáním.

Nejčastější právní formou ve zkoumaném vzorku je s 53% společnost s ručením omezeným, následovaná obecně prospěšnou společností s 16%, spolkem s 10% a družstvem s 8%. 84% ze zkoumaných podniků je samostatnou právnickou osobou a 16% funguje jako součást větší organizace. 37% zkoumaných sociálních podniků má více než jeden provoz – průměrně na jedno IČO připadá 1,8 provozů.

Na úrovni provozoven je nejčastější oblastí podnikání obchod (31%). Následuje dalších 6 oblastí podnikání, které jsou zastoupeny téměř srovnatelně. S odstupem deseti procent jsou to potravinářská výroba (22%), ostatní výroba (22%) a propagační a dárkové předměty (21%). Po dvaceti procentech pak získaly stravování (zahrnuje kavárny, restaurace, jídelny, bistra apod.), udržba zeleně a technické služby a úklidové služby a potřeby. Poté následuje textilní výroba, recyklace, re-use (19%) a cateringové služby (15%).

Náhradní plnění nabízí 36% dotazovaných sociálních podniků. Stejný počet jich má nějaké certifikáty a značky kvality. 55% zkoumaných sociálních podniků je členem nějaké sítě sdružující sociální podniky. Naprostá většina dotázaných sociálních podniků (93%) se veřejně hlásí k tomu, že jsou sociální (společensky prospěšný) podnik.

Zkoumané sociální podniky v roce 2018 zaměstnávaly 5254 zaměstnanců (bez DPČ a DPP), z toho 3852 znevýhodněných. Při přepočteném počtu všech úvazků se jednalo o 3501 celých úvazků a 2522 celých úvazků u znevýhodněných zaměstnanců. Průměrný úvazek všech zaměstnanců byl 0,67. Průměrný počet všech zaměstnanců jednoho podniku byl 33. U integračních sociálních podniků byl průměrný počet znevýhodněných zaměstnanců v jednom podniku 29, při přepočteném počtu 19 úvazků. Průměrný podíl znevýhodněných zaměstnanců byl ve zkoumaných podnicích 72%. Dotázaným sociálním podnikům pomáhalo odhadem celkem 663 dobrovolníků, kteří pracovali průměrně na 0,33 úvazku. 53% zkoumaného vzorku patří do kategorie mikropodniků, 34% z nich jsou malé a 13% střední podniky.

Celkové výnosy zkoumaných sociálních podniků v roce 2018 byly 2 091,5 mil. Kč. Průměrný celkový výnos jednoho podniku byl 13,1 mil. Kč a nejčastěji se vyskytující celkový výnos, tj. medián byl 6,7 mil. Kč. Více než polovina zkoumaných sociálních podniků (57%) v roce 2018 vykázala zisk, téměř čtvrtina (24%) hospodařila se ztrátou a nejméně jich vykázalo zhruba nulu (19%). 98% zkoumaných podniků reinvestovalo v roce 2018 min. 51% zisku z předchozího roku (2017) do rozvoje svého sociálního podniku a/nebo naplňování svých deklarovaných společensky prospěšných cílů.

Více než polovinu celkových výnosů tvořily podle odhadů respondentů tržby z podnikání (57%), s velkým odstupem následované příspěvky poskytovanými dle zákona o zaměstnanosti (22%). Dotace z evropských operačních programů tvořily pouze 11%. Vezmeme-li v úvahu, že příspěvky ze zákona o zaměstnanosti jsou platbou státu za integraci osob se zdravotním postižením na trh práce a že se vlastně nejedná v pravém slova smyslu o dotace, vydělaly si zkoumané sociální podniky vlastní činností téměř čtyři pětiny (79%) svých celkových výnosů.

Toto dotazníkové šetření přináší první ucelenou informaci v oblasti zadávání veřejných zakázek z pohledu sociálních podniků. I když výrazná většina zkoumaných sociálních podniků považuje veřejné zakázky za perspektivní zdroj příjmů, třetina těchto zájemců se o ně zatím ani nepokusila ucházet. Pokud se výběrových řízení zúčastnily, jednalo se v 92% případech o přímou objednávku nebo o zakázku menšího rozsahu. V případě, že se už o veřejnou zakázku zkoumané sociální podniky ucházely, byly poměrně úspěšné a ve více než ⅔ ji také získaly. Pouze 1/7 však uvedla, že dodávky veřejnému sektoru tvořily více než 30% jejich tržeb – ve většině případů se tedy jednalo o malé a/nebo pouze příležitostné zakázky. Zkoumané sociální podniky mají o veřejné zakázky zájem, ucházejí se ale pouze o menší zakázky, v nichž bývají relativně úspěšní. Pokud by se jim dostalo podpory “na míru” od zadavatele nebo poradenského centra, zvýšilo by to velmi pravděpodobně četnost i úspěšnost jejich nabídek.

Více než polovině (55%) zkoumaných sociálních podniků vnímá výsledky svého podnikání pozitivně, je spokojena. Pouze 3% se vyjádřila negativně. Když hodnotí své silné stránky, mírně převažují hlediska společenského přínosu, která se většinou týkají zaměstnávání znevýhodněných osob. Při hodnocení svých slabých stránek zmiňují zkoumané sociální podniky nejčastěji problémy, které mají obvykle malé a střední podniky. Kromě nedostatku peněz na investice a na marketing jsou to klasické problémy s nedostatkem pracovníků a jejich fluktuací. Specifickým problémem sociálních podniků je přetíženost řídících pracovníků.

Při souhrnném pohledu na to, co by podle respondentů nejvíce pomohlo rozvoji sociálního podnikání v České republice, vidíme několik výrazných témat. Nejčastěji zmiňovanou odpovědí v bloku Specializované služby a podpora pro rozvoj podnikání je rozvoj poradenství pro již fungující sociální podniky. V právním rámci dominoval požadavek na zlepšení podmínek příspěvků na zaměstnávání osob se znevýhodněním, v přístupu k financím pokračování dotací z evropských fondů a v přístupu k trhu to byla osvěta o sociálním podnikání mezi zadavateli veřejných zakázek. Všechny tyto tři položky souvisí s financováním sociálních podniků. Respondenti mají velký zájem o podporu regionálních a národních sítí sociálních podniků z veřejných zdrojů. Důležité je podle nich také vzdělávání o sociálním podnikání na vysokých a středních školách.

 

Na tomto odkazu je možno se seznámit s výsledky rozsáhlého šetření mezi sociálními podniky v ČR.

 

Jednání Plánovací komise dne 14. ledna 2020 se zúčastnil Karel Rychtář jako společný zástupce P3 a TESSEA.

Na základě předloženého návrhu a diskuse se podařilo do obou výzev prosadit rozšíření podporovaných aktivit komunitních center o „podporu (nekomerčních) aktivit motivujících, připravujících a usnadňujících členům komunity zahájení sociálního podnikání.“ SP naplňuje všechny principy vyjadřující hodnoty komunitního rozvoje dle přílohy 1. Doporučeno doplnit bod 14. vyjadřující rámec takových aktivit. V praxi se může jednat o vybavení prostor, rozšíření sociálně aktivizační činnosti.
Vyjádřili jsme přesvědčení, že podpora povědomí, informací, případně vnějších zkušeností a kontaktů členů komunity potřebných pro motivaci a získání znalostí pro zahájení sociálního podnikání je nedílnou inovativní sociální aktivitou, navíc nekomerční a neziskovou. V řadě vyspělých zemí jsou právě komunity zdrojem vzniku a rozvoje sociálních podniků evropského typu.

Komise po schválení změn uložila dopracovat text výzvy č. 46 a 47 ve znění připomínek vznesených na jednání Plánovací komise dne 14. ledna 2020 a předložit je ke schválení Radě hl. m. Prahy nejpozději do 17. února 2020. Výzvy budou vyhlášeny 21.2. 2020.

Jak jistě víte, novela zákona o zaměstnanosti č. 435/2004Sb. uveřejněná ve sbírce zákonů pod č. 365 schválila zvýšení příspěvku za IV.Q.2019. Součástí schválené novely je i zmocnění vlády k rozhodnutí o zvýšení příspěvku pro rok 2020 (a další). Samozřejmě jsme nečekali, že MPSV, které musí návrh takového Nařízení vlády připravit, začne konat první týden v lednu. Ze zkušenosti víme, že nelze čekat aktivitu z této strany, zejména proto, že nakonec půjde na prvním místě o prostor v rozpočtu kapitol MPSV ČR.

V současné době intervenujeme u MPSV ČR, žádáme o zahájení přípravy a jednání o návrhu potřebného nařízení vlády, vzhledem k dalšímu zvýšení minimální mzdy. Do intervence je zapojena tripartita, podnikatelské svazy i Národní rada OZP. 

Přikládáme dole také tabulku s přehledem vývoje MM a příspěvku za poslední roky, pro případnou argumentaci na úrovni vašich kontaktů na národní i regionální úrovni. Za dané situace je žádoucí, aby podobných dopisů opírajících se o vaše konkrétní trable a problémy spojené s neřešením systému a s růstem neproduktivních nákladů ZZP, dostala paní ministryně Maláčová i pan premiér Babiš víc.

Na MPSV proběhlo v minulém týdnu jednání za účasti zástupců zaměstnavatelů OZP. MPSV v těchto dnech předkládá do připomínkového řízení a do vlády dvě novely ZoZ, s jejichž obsahem jsme byli seznámeni. Týkají se dílčích oblastí projednávaných již v polovině minulého roku, novinkou je zavedení kategorie „zvlášť znevýhodněné osoby na trhu práce“ a návrh nástroje její podpory formou § 112a zákona o zaměstnanosti. Druhá novela bude obsahovat změny odvodů za neplnění povinného podílu OZP, parametrů náhradního plnění a další dílčí úpravy. Podrobně vás budeme informovat po jejich definitivním zveřejnění v rámci připomínkových řízení. 

 

Vývoj nárůstu minimální mzdy a příspěvku

  do 2012 2015   2016 2017 2018 2019 2020 2020/12
Základní MM 8 000 9 200   9 900 11 000 12 200 13 350 14 600 +83 %
Osobní náklady na mzdu - MM 10 720 12 328   13 266 14 740 16 348 17 889 19 535

+83 %

 

MM pro I. a II. st. ID 6 000 8 000   9 900 11 000 12 200 13 350 14 600 +143 %
MM pro III. st. ID 4 000   +265 %
osobní náklady pro I. a II. st. ID 8 040 10 720   13 266 14 740 16 348 17 889 19 535 +143 %
osobní náklady pro III. st. ID 5 360   +265 %
příspěvek dle § 78 10 000 10 000   11 500 12 200 13 000 13 000 13 800 +38 %

 

Z tabulky je vidět, že zatímco základní minimální mzda vzrostla od roku 2012 o 6 600 Kč, což představuje nárůst o 83 %, minimální mzda OZP s ID I. a II. stupně vzrostla o 8 600 Kč, tzn. o 143 %, pro OZP III. stupně dokonce o 10 600 Kč, tzn. o 265 %. Limit příspěvku se zvýšil pro obě kategorie OZP o 3 800 Kč, tzn. o 38 %. Produktivita práce významné části zaměstnaných OZP zůstává v lepším případě nezměněna. Tabulka nezahrnuje vliv inflace, ovlivňující nemzdové náklady, které zatěžují všechny zaměstnavatele.

Argumenty:

  • Už desítky let nesprávně odděluje státní správa výdaje SR do podpory zaměstnávání OZP od příjmové stránky SR. Je prokázáno, že celkem 60 % výdajů na příspěvky na zaměstnávání OZP se vrací do SR v podobě příjmů ze sociálního a zdravotního pojistného a daně z příjmu, DPH a spotřební daně z kupní síly vydělávajících OZP, nepřímo pak jako úspory sociálních výdajů. V praxi se ze 7 mld. Kč vydaných na příspěvek pro podporu zaměstnanosti invalidů v loňském roce vrátilo do státního rozpočtu cca 4,2 mld.
  • Když se v roce 2016 rušily výjimky z nároku na doplatky MM v zájmu dodržování rovných práv a příležitostí OZP, slíbili jsme si, že mimo jiné vytvoříme jiný model pracovního uplatnění OZP s nízkým výkonem – mimo trh práce a bez pracovního poměru. Přes veškeré naše návrhy se do dnešního dne na tomto modelu nezačalo pracovat.
  • Stát, který nevěnuje odpovídající pozornost tak významné změně týkající se nejslabší části jeho občanů, de facto sám porušuje principy rovných práv a příležitostí – rozhoduje o právech, ale nedává příležitost. Má za těchto okolností jen dvě možnosti:

-        akceptovat přiměřený růst objemu příspěvků v závislosti na plošném administrativním zvýšení MM, nebo

-        vyhnat z práce část OZP, pro které není vytvořena jiná vhodná příležitost.

V každém případě je nezbytné začít pracovat na skutečné reformě celého systému rehabilitace OZP, nejen podpory pracovních míst u specializovaných zaměstnavatelů. Chybí ale politická vůle a zadání. Chybí i kapacita státní správy, která by takové zadání naplnila jinak, než jen „záplatami“ zákona o zaměstnanosti. Proto je podpora specializovaných zaměstnavatelů OZP aktuálně nezbytná a nenahraditelná.

Sociální podniky, které jsou současně uznanými zaměstnavateli OZP dle §78 zákona o zaměstnanosti celý rok trápí dopady zvýšení minimálních mezd – už třetím rokem. Na dojednané zvýšení příspěvku jako kompenzace těchto dopadů však čekáme už od počátku roku.

11. září t.r. po mnoha intervencích konečně sněmovna projednala návrh na zvýšení o 800 Kč pro rok 2019, podařilo se schválit zrychlený postup projednání. I když dojde ideálně ke schválení tohoto návrhu v závěru roku, velmi pravděpodobně bude možné zvýšení uplatnit jen za IV.Q.2019.

Současně s tím usilují zaměstnavatelé o navržení a přijetí pozměňovacího návrhu obsahujícího automatickou valorizaci příspěvku v závislosti na růstu minimální mzdy počínaje rokem 2020.     Návrh bude projednáván výborem pro sociální politiku sněmovny 3. října t.r., pokud bude podpořen MPSV ČR a výborem, bude doplněn k návrhu sněmovního tisku 463 ve schůzi sněmovny od 14. října.

Návrh je samozřejmě spojen s růstem výdajů MPSV ČR v roce 2020, proto jeho přijetí není zdaleka jisté. Bez takové úpravy však podle průzkumů u značné části zaměstnavatelů nebude možno dále udržet pracovní místa OZP s velmi nízkou produktivitou práce, podobný scénář jako v roce 2019 by již nemusel být schůdný.

Uvítáme proto jakoukoliv intervenci u poslanců v regionech i u dalších vlivných osobností, ideálně v poslaneckém týdnu od 7. do 11. října.

Díky za spolupráci,

Karel Rychtář

Ředitel TESSEA ČR, z.s.

 – new approaches and instruments for funding social change, termín přihlášek 28. 7. 2019, více informací v AJ v přiloženém dokumentu.

určenou pro europoslance a zástupce jednotlivých zemí EU na podporu sociální ekonomiku v programu ESF+. Otevřený dopis naleznete zde v AJ.

Autorka: Eva Fraňková, PhD, Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií

Zpráva za ČR je spolu s dalšími národními zprávami členských zemí EU (country reports) a některých dalších přidružených zemí (ve formě kratších country fiches).

Tato zpráva přináší přehled o ekosystému sociálního podnikání v České republice na základě dostupných informací z prosince 2018. Zpráva aktualizuje předchozí verzi, kterou předložila ICF Consulting Services Evropské komisi v roce 2014.
Aktuální zpráva byla připravena jako součást smlouvy, kterou zadala Evropská komise Evropskému výzkumnému ústavu pro družstevní a sociální podniky (Euricse) a Mezinárodní výzkumnou síť EMES (EMES).

V průběhu léta 2019 budou doplněny zbývající národní zprávy, které v současnosti ještě chybí, a celková Shrnující zpráva (Synthesis Report), která bude analyticky porovnávat situaci ve všech zemích EU.

Zpráva za Českou republiku celá ke stažení v angličtině ZDE a k krátkém shrnutí v češtině ZDE.