Mezi zaměstnanci sociálních podniků bývají osoby v exekucích, a/nebo ti, kteří využívají dluhového poradenství. Proto sdílíme informace o změně exekučního řádu a pak hlavně k milostivému létu, což se týká exekucí vymáhaných pro veřejnoprávní věřitele. Jedná se o úkol pro mzdové učetní jednotlivých sociálních podniků, kdy je třeba projít případné exekuční příkazy. Zaměstnanci, kteří mají takovou exekuci a budou moci zaplatit jistinu a poplatek, se mohou zbavit zbytku dluhu. Je však potřeba jednat rychle, odpuštění bude trvat jen v době od 28.10.2021 do 28.1.2022. Zde je také možné stáhnout vzor dopisu exekutorovi

Více informací naleznete na webu romea.cz.

 

Dne 23. 9. se konal 4. Veletrh sociálních podniků v Hradci Králové. Akci pořádalo Centrum investic, rozvoje a inovací (CIRI) spolu s Královehradeckým krajem. TESSEA byla opět u toho, tentokrát akci navštívila členka správní rady Anna Šimonová, jednatelka sociálního podniku FOVY s.r.o. a ředitelka Fokusu Vysočina. Cílem osobní účasti bylo mapování rozvoje a podpory sociálního podnikání v kraji a zároveň získání nových kontaktů na zajímavé a aktivní sociální podniky.

Na místě se při vstupu bylo možné seznámit s výrobní činností a službami regionálních podniků: Ve vestibulu krajského úřadu na Pivovarském náměstí se totiž rozprostřela tržnice sušených produktů, čalamád, likérů a šťáv a zároveň i velké nabídky textilního a keramického zboží z produkce sociálních podniků z Královehradeckého i Pardubického kraje. Paralelně s tímto trhem v zasedacím sále zastupitelstva probíhaly přednášky, přinášející aktuální informace o plánovaných dotačních výzvách OPZ+ z prostředků EU a novely zákona o společensky odpovědně zadávaných veřejných zakázkách. Pro právě rozvíjející sociální podniky byla nabídnuta možnost S- úvěrů od Národní rozvojové banky a pro všechny podporovatele sociálního podnikání byly představeny aktivity CIRI.

Více informací naleznete na webu CIRI anebo Královéhradeckého kraje.

Z pohledu zástupkyně TESSEA byla velice zajímavá diskuse ohledně zaměření evropských výzev – proč jsou u nás tak administrativně náročné, že velká část žadatelů při žádostech ztroskotá na administrativních náležitostech? Proč nejsou výzvy zaměřeny na zvyšování kvality pracovních podmínek, jako je výstavba výtahů pro vozíčkáře, zajištění či výstavba závodních jídelen nebo podpora rozvoje osobního a profesního rozvoje pracovníků na chráněných pracovních místech?

 

Anna Šimonová, členka správní rady TESSEA

 

Fotografie z akce

  

 

 

Společnou iniciativou Technologické agentury ČR (TA ČR), Zlínského kraje a dalších partnerů včetně TESSEA se 29. září 2021 uskutečnil Kulatý stůl k podpoře sociálního podnikání a sociálních inovací ve Zlínském kraji.

Reprezentativní účast zajistil nejen hejtman kraje Radim Holiš, který v úvodu vyjádřil vůli kraje dohodnout se na konkrétních krocích k účinné spolupráci. Ale zapojení dalších důležitých aktérů – předsedy TA ČR Petra Konvalinky, předsedkyně sociálního výboru Aleny Gajdůškové a další zástupci krajských institucí bylo důkazem, že roste význam a zájem o přínos sociální ekonomiky v regionu s bohatou podnikatelskou tradicí. Jako aktivní hosté se zúčastnili zástupci Pardubického kraje v čele s radním Pavlem Šotolou, kde funguje letitá systematická podpora sociálního podnikání. Širokou paletu účastníků akce doplnili zástupci TESSEA Karel Rychtář a Aneta Klimentová, kteří se podíleli i na obsahové části.

Po úvodních vystoupeních proběhla diskuse ve třech okruzích – k legislativě, k propojení aktérů, kteří mohou působit na rozvoj sociální ekonomiky i k propojení sociálních služeb a sociálního podnikání. Ze závěrů celé akce i z workshopů vyplynulo mimo jiné, že kraj může být ideálním koordinátorem podpory rozvoje sociální ekonomiky, jeho instituce a působnost mají mnohem širší záběr než např. úřad práce nebo Pakt zaměstnanosti. I když finanční a grantová podpora jednotlivých sociálních podniků je nepostradatelná, příklad Pardubického kraje ukazuje, že stejně důležitý je ekosystém, vzdělávání k profesionalitě, rozvoji, síťování a spolupráce se všemi stakeholdery, včetně společensky odpovědných korporací.

Na zlínském setkání nechyběl předseda výboru pro rozvoj podnikatelských aktivit Tomáš Janča, poslanec Tomáš Novák, zástupci Klastru SINEC, Katedry ekonomických a manažerských studií UP Olomouc, úřadu práce, měst a obcí i samotných sociálních podniků včetně členů TESSEA.

 

 

 

 

 

 

 

Ve dnech 20. - 21. září 2021 proběhla v Bruselu oslava 20. výročí založení Evropské sítě sociálních podniků ENSIE. Za TESSEA, člena ENSIE, se účastnily a situaci v českém sociálním podnikání prezentovaly Petra Francová a Markéta Vinkelhoferová.
 
Akce zároveň sloužila jako start kampaně #BuyResponsible - neboli Nakupujte odpovědně! Tématem tedy byla nejen odpovědná spotřeba a zakázky, ale i podpůrné politiky a legislativní ukotvení sociálního podnikání a situace sociálních firem v době covidové. Rovněž se diskutovalo nadcházející předsednictví EU Francie a České republiky v roce 2022. Setkání se účastnila i zástupkyně MPSV Anna Dumont, která představila záměr ministerstva podporovat sociální podnikání i v budoucích letech. Zmínila také zákon o sociálním podniku, který se nestihl v tomto volebním období schválit.
 
Na vřelém setkání, o němž mnozí říkali, že bylo první po dlouhé době naživo, se objevili nejen lidé ze členských organizací ENSIE, ale i zástupci soukromého sektoru a představitelé Evropské komise (EK). Například ředitelka sekce DG Employment hovořila o Akčním plánu EK pro sociální ekonomiku (Action Plan for Social Economy). K němu měla i TESSEA prostřednictvím ENSIE možnost se vyjádřit a měl by být hotov do konce tohoto roku. Situaci budeme nadále sledovat a informovat prostřednictvím webu, aktualit a rozesílek.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Setkání se uskutečnilo 15. 9. 2021 iniciativou předsedy Svazu výrobních družstev (SČMVD) Leo Doseděla na MPSV ČR, kterého se zúčastnil i ředitel TESSEA Karel Rychtář. Hlavním tématem diskuse byla odkládaná a chybějící valorizace příspěvku dle §78a v závislosti na zvyšování minimální mzdy v letech 2019 – 2021, resp. možnosti okamžitého i dlouhodobějšího řešení tohoto deficitu. Valorizace výrazného růstu minimálních mezd chybí v součtu od roku 2019 již sedmé čtvrtletí, v kombinaci s covidovou krizí a rostoucí inflací může působit jako ohrožení pro zaměstnavatele OZP.

MPSV argumentovalo růstem celkových výdajů na příspěvek, poskytovaný stále vyššímu počtu subjektů na rostoucí počet zaměstnaných OZP. MPSV neuznává argument, že příspěvek je „investicí“, z níž 60 % se z podporovaných pracovních míst vrací do veřejných financí v podobě odvodů, daní, spotřeby a kupní síly.

Situace vznikla v roce 2015 zrušením výjimky z doplatku minimální mzdy dle §4 Nařízení vlády, příslib řešení způsobu zapojení méně výkonných OZP nebyl ani předchozí, ani touto vládou splněn. Zaměstnavatelé jako sociální partneři dlouhodobě usilují o systémové řešení, zatím neúspěšně, jednání pracovních skupin v době pandemie ustala, ani dohodnuté úpravy se do zákona o zaměstnanosti nedostaly.

Ministryně poukázala na údajné časté zneužívání příspěvku, zástupci zaměstnavatelů zdůraznili, že mediální kauzy zneužití pocházejí z doby před 10 lety, v současnosti je zneužití možné jen trestnou činností, kterou musí řešit kontrolní orgány, nejedná se o plošný jev.

V závěru ministryně přislíbila:

  • Předložení návrhu na úpravu výše příspěvku současně s návrhem minimální mzdy na rok 2022, zřejmě ve variantách, o tom rozhodne vláda.
  • Navrhne účinnost zvýšení zpětně i pro IV.Q.2021 (režim žádostí).
  • Obnovení pracovní skupiny, která by se měla zabývat systémovým řešením „velkou změnou“ odpovídající skutečné situaci a potřebám této skupiny specializovaných zaměstnavatelů OZP.
  • Svolat ještě před předložením návrhu podobné společné jednání, aby se obě strany mohly k návrhům vyjádřit.

Kromě předsedy SČMVD a ředitele TESSEA se schůzky zúčastnil též prezident Konferederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jan Wiesner, předsedkyně Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (AZZP ČR) Vilma Jurenka Baudišová a další zástupci SČMVD, AZZP. Za MPSV se kromě ministryně Jany Maláčové na setkání objevily náměstkyně a zástupci sekce zaměstnanosti.

 

Karel Rychtář

ředitel

V posledním červencovém týdnu proběhla další akce v rámci strategie TESSEA aktivovat podporu sociálního podnikání v regionech. TESSEA organizovala letní tour po středočeských sociálních podnicích - tentokrát pro radního pro sociální záležitosti Středočeského kraje a tiskovou mluvčí.

TESSEA v rámci své strategie aktivovat podporu sociálního podnikání v regionech organizovala kulatý stůl v Libereckém kraji, kde se setkali zakladatelé sociálních podniků Texman, Mýdlárna Koukol, Centrum Konipas a Jizerská Levandulovna.

V pondělí 31.5. se na střeše Národního zemědělského muzea (NZM) v Praze konala vernisáž výstavy Celostátní sítě pro venkov Sociální zemědělství, kde dostalo své místo i téma sociálního podnikání (zejména environmentální sociální podnikání - podívejte se na panel). Oba koncepty totiž stojí na podobných hodnotách - nejen zaměstnávání znevýhodněných lidí, ale i rozvoji místa a komunit, osvětě a vzdělávání, řešení environmentálních problémů atd. Mezi úvodními řečníky promluvila s ředitelem NZM a dalšími i předsedkyně správní rady TESSEA Markéta Vinkelhoferová. Přítomny byly i Petra Francová (P3- People, Planet, Profit) a Anna Šimonová (ředitelka Fokusu Vysočina). Markéta Vinkelhoferová je od jara 2021 členkou tématické pracovní skupiny krátké dodavatelské řetězce Celostátní sítě pro venkov. O této spolupráci a budoucích výstupech vás budeme průběžně informovat.

 

 

 

 

 

1. června 2021 se uskutečnil kulatý stůl na téma Role sociální ekonomiky a sociálního podnikání v měnícím se světě. Uspořádal ho Výbor pro sociální politiku Senátu PČR ve spolupráci TESSEA ČR.
Akci zaštítila a zahájila předsedkyně výboru Miluše Horská, dále se účastnili zástupci zástupci MPSV ČR, ÚP ČR, Pardubického kraje, několika sociálních podniků, akademické sféry a také samozřejmě zástupci TESSEA: Karel Rychtář, Petra Francová a Markéta Vinkelhoferová. Kulatý stůl uzavřela svým pohledem na věc senátorka Adéla Šípová.

Prezentace a diskuse se týkaly klíčových problémů podpory a rozvoje sociálního podnikání. Legislativní návrhy, podpora ekosystému, společensky odpovědné zadávání, míra de/centralizace, podpora síťování a spolupráce sociálních podniků, dopady pandemie covid-19 a další témata.
Zástupci TESSEA s odkazem na navázanou spolupráci evropskými institucemi upozornili i na evropský kontext, sociální podniky vedle jejich role v zaměstnanosti stále více míří i do oblasti udržitelného rozvoje a enviromentálních témat. Účastníci kuatého stolu se shodli na nutnosti posílení role a uznání sektoru sociální ekonomiky jako perspektivního nositele rovnováhy mezi kvalitou života, trhem a životním prostředím - zejména na lokální a regionální úrovni.

Prezentace účastníků jsou ke stažení zde a můžete si prohlédnout fotogalerii z jednání

 

 

 

Dne 19.5. 2021 se konalo na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR slavnostní vyhlášení jubilejního 20. ročníku soutěže o Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost a Národní ceny kvality ČR v programu EXCELENCE a START PLUS. V jednotlivých kategoriích bylo celkově uděleno 28 cen, z toho 9 zlatých, 8 stříbrných, 8 bronzových. Udělování národní ceny se stalo nedílnou součástí Národního programu kvality ČR, jehož účelem je podporovat a propagovat udržitelnou kvalitu života a konkurenceschopnost České republiky. Národní cena ČR za společenskou odpovědnost je harmonizována s mezinárodním schématem uznávání EFQM „Commited to Sustainability“ – závazek k udržitelnosti.

Národní ceny ČR mají víc než dvacetiletou tradici. Během ní se ocenění stala nedílnou součástí Národního programu kvality. Významně totiž pomáhají naplňovat filozofii a systémový přístup nejen ke kvalitě, ale také ke společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Pomáhají soukromým společnostem, státní správě a místní samosprávě na cestě k excelenci, společenské odpovědnosti a udržitelnosti.

Vítězem v Národní ceně České republiky za společenskou odpovědnost v kategorii Digitální stát se stala nestátní nezisková organizace MENS SANA, z.ú. z Ostravy, která je registrovaným poskytovatelem sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním. Zlatou cenu za umístění na 1. místě převzal z rukou pana Ing. Mgr. Davida Slámy – ředitele odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR, za organizaci MENS SANA, z.ú. pan Ing. Vojtěch Beck - finanční manažer a manažer CSR, který při příležitosti udělení ceny pronesl následující slova: „Dovolte mi, abych velmi poděkoval za naši organizaci MENS SANA za možnost se zúčastnit této soutěže a samozřejmě za ocenění, kterého si velmi vážíme a které je pro nás velkým závazkem, protože jsme si vědomi, že společenská odpovědnost je velmi široké téma, kterého se naše organizace účastní již léta a můžu říci, že v této oblasti je stále mnoho nových témat a přístupů. Získáním této ceny, které si velmi vážíme, nic pro nás nekončí. Je důkazem, že naši práci děláme dobře a budeme se snažit být ještě lepší a přispívat i nadále ke společenské odpovědnosti“.

Společnost MENS SANA, z.ú.  tak získala ocenění Společensky odpovědná organizace II. stupně. Nezisková organizace se opakovaně účastní soutěže o Cenu hejtmana Moravskoslezského kraje za společenskou odpovědnost a již ji několikráte získala, kdy v kategorii Organizace neziskového sektoru získala opakovaně 1. místo, naposledy se tak stalo v roce 2020, kdy obdrželi cenu za rok 2019. V rámci společenské odpovědnosti se snaží navazovat spolupráci s významnými aktéry regionálního a sociálního rozvoje, usilují o prohlubování spolupráce s podnikatelským sektorem a akademickou sférou, v roce 2017 založili sociální podnik BOTUMY s.r.o., aktivitami přispívají k destigmatizaci lidí s duševním onemocněním a podporují jejich integraci do společnosti.

"Společenská odpovědnost je pro nás hodnotou, schopnost pomáhat druhým je zákonem, důvěra a společenské uznání jsou nám odměnou."

 

 

 

V rámci projektu „Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje“, nabízíme informace a podporu v oblasti sociálního podnikání zdarma. Zájemci mohou konkrétně využít následující aktivity:

 

Poradenství prostřednictvím lokálních konzultantů:

  • seznámení s praktickým chodem sociálního podniku
  • sdílení praxe
  • poskytnutí základního vhledu do tématu sociálního podnikání
  • vysvětlení principů sociálního podnikání
  • pomoc s nastavením podnikatelského plánu
  • poskytnutí informací k založení sociálního podniku
  • informování o specifikách zaměstnávání osob se znevýhodněním
  • předávání kontaktů na relevantní subjekty v regionu, tzn. pomoc se síťováním

Poradenství prostřednictvím expertních poradců:

  • Poskytování specializované poradenské činnosti v mnoha oblastech stávajícím sociálním podnikatelům, ale i těm, kteří jsou na začátku a hledají optimální předmět podnikání
  • Poradenství probíhá v těchto oblastech:
    • marketing a obchod, gastropodnikání, personalistika, teorie sociálního podnikání, management, finance a udržitelnosti podnikání, environmentální sociální podnikání atd.

 

Stáže v sociálních podnicích:

  • Smyslem stáží je přenos informací o fungování sociálních podniků, zvýšení kompetencí pro založení nebo řízení sociálních podniků, poskytnutí reálného vhledu do sociálního podnikání a navázání kontaktů.
  • Stáž může být uskutečněna ve vybraném sociálním podniku, či neziskové organizaci věnující se problematice sociálního vyloučení, integrace na trhu práce, nebo osobám se zdravotním či sociálním znevýhodněním.

V rámci projektu je dále provozován webový portál www.ceske-socialni-podnikani.cz, který přináší mimo detailních informací o výše uvedených projektových aktivitách i informace o sociálním podnikání a sociální ekonomice v ČR a je zdrojem informací nejen pro sociální podniky, ale i pro širokou veřejnost v ČR. Součástí webu je i Adresář sociálních podniků.

Veškeré uvedené aktivity probíhají v rámci projektu OPZ „Podpora sociálního podnikání v ČR pokračuje (CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098), který je zaměřen na rozvoj podpůrné sítě lokálních konzultantů, odborných poradců a možnosti stáží pro začínající nebo rozvíjející se sociální podnikatele.

 

Kontakty na realizační tým projektu:

Mgr. Šárka Vokálová, sarka.vokalova@mpsv.cz, 770 116 519

Mgr. Gabriela Kurková, gabriela.kurkova@mpsv.cz, 770 116 520

Souhrnná výzkumná zpráva z kvalitativního výzkumu je v pořadí prvním výstupem projektu TAČR TL04000013 Sociální podnikání v ČR v době pandemie COVID-19 a po ní: Rozvoj a implementace krizového řízení.
Cílem projektu, řešeného v období říjen 2020 až září 2022, je vytvořit postupy a nástroje, na jejichž základě budou moci sociální podniky (SP) působící v ČR implementovat vlastnı́ systémy krizového řízení a zvýšit tak svou odolnost v případě vzniku krize obdobné té, která je způsobena pandemiı́ COVID-19. Vytvoření postupů a nástrojů pro implementaci systémů krizového řízení bude dosaženo identifikacı́hrozeb, zranitelnostı́a rizik, která v době pandemie COVID-19 a v jejím důsledku ovlivňují SP působící v ČR. Součástí projektu je rovněž provedenı́ výzkumu současných postojů a přístupů českých SP ke krizovému řízení v době pandemie COVID-19, jejichž poznání napomůže správnému nastavenı́ postupů a nástrojů pro implementaci systémů krizového řízení pro specifické prostředí SP.
Na řešení projektu se podílí tým akademiků z FF UP v Olomouci ve spolupráci s představiteli Tematické sítě pro sociální ekonomiku TESSEA ČR, z. s., která je zastřešující organizací SP v ČR. Vedoucím řešitelského týmu je Mgr. Ondřej Kročil, Ph.D. z Katedry ekonomických a manažerských studií FF UP.

 

Souhrnnou zprávu neleznete ZDE a shrnutí ZDE.

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví č.j. MZDR 47828/2020-25/MIN/KAN ze dne 22. března 2021:
Všichni zaměstnavatelé na území České republiky, kteří jsou nestátní neziskovou organizací a zaměstnávají alespoň 1 osobu, smí nejpozději od 6. dubna 2021 umožnit svým zaměstnancům osobní přítomnost na pracovišti zaměstnavatele pouze za předpokladu, že zaměstnanec podstoupil v posledních 7 dnech RT-PCR test na přítomnost viru SARS-CoV-2, POC antigenní test na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo na pracovišti zaměstnavatele preventivní test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím testu poskytnutého mu zaměstnavatelem, a jeho výsledek je negativní.

K četným dotazům na povinnost testování zaměstnanců sociálních podniků, které jsou součástí většího subjektu, zpravidla spolku nebo ústavu.

Nařízení vlády ukládají povinnost testování zaměstnanců (od 15.3. v pásmu od 10 – 50 osob) zaměstnavatelům ve smyslu zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, není tedy důležitá právní forma zaměstnavatele. Klíčový tedy není počet pracovníků sociálního podniku, ale počet zaměstnanců NNO, jejíž je SP součástí. Podobně i odpovědnost za plnění této podmínky nese statutární orgán NNO, nikoli vedení SP.

Druhou věcí je zařazení neziskových organizací do okruhu zaměstnavatelů, kterým může stát přispívat na nákup testů, MPSV ČR v současné době řeší tento problém na základě podaného podnětu.

Do aktualit budeme od nynejška zařazovat medializaci aktivit našich členských sociálních podniků. Dnes začínáme Českotěšínským Trianonem, který úspěšně funguje už 18 rokem: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/cesky-tesin/11000024442/ceskotesinsky-trianon-uspesne-funguje-18-let--zamestnava-postizene-z-celeho-regionu.

Aliance na obhajobu evropského pilíře sociálních práv, jejímž členem je několik významných evropských asociací včetně Social Economy Europe a Social Platform, vydala 22.2. 2021 společné prohlášení, které adresovala všem 27 ministrům práce a sociálních věcí. Dopis s tímto prohlášením byl doručen také Janě Maláčové a zde se můžete seznámit s jeho překladem do češtiny. Více na webu České sociální podnikání.
 
Ředitel TESSEA Karel Rychtář tento dopis komentuje:
Přestože Evropský semestr, (nejen) tento dopis 27 ministrům, ale i velkorysý plán obnovy EU, na jehož Národní podobě nyní pracuje i Česká republika, výslovně mluví o podpoře "sociální odolnosti" stávající návrh Národního plánu obnovy ČR 2021-23 se v působnosti MPSV ČR zaměřuje pouze na podporu kvalifikace na trhu práce směrem k digitalizaci. 
Podle dosavadních reakcí na naše intervence nelze předpokládat posílení komponent národního plánu směrem ke kompenzaci sociálních nerovností, které se nesporně vlivem dopadů koronaviru budou zvětšovat, stejně jako míra nezaměstnanosti znevýhodněných osob. 
MPSV ČR naopak počítá s podporou sociální ekonomiky a podnikání v rámci nového Operačního programu zaměstnanost, první výzvy však lze očekávat nejdříve na konci roku 2022. O konkrétní podobě programu a výzev zatím nemáme informace, věříme, že budeme k jednání o jejich podobě včas přizváni, podobně jako je tomu zvykem v ostatních oblastech (sociální služby, zaměstnanost, pracovní právo).

V současné době probíhají jednání o prodloužení a upgrade systémového projektu MPSV ČR „Podpora sociálního podnikání pokračuje“, který je společně s výzvou ČMZRB „S-podnik“ aktuálně jedinou formou podpory SP po ukončení výzev z programu OPZ ESF v roce 2019.

Systémový projekt, který má skončit v roce 2021, by měl být prodloužen až do roku 2022, současně by měl být aktualizován obsah jeho aktivit, také vzhledem k aktuální situaci a potřebám podpory SP.

Jednání zatím probíhají, o jejich výsledku budeme informovat.

Významnou část integračních sociálních podniků tvoří uznaní zaměstnavatelé na tzv. „chráněném“ trhu práce, zaměstnávající většinu osob se zdravotním postižením, podporovaní příspěvkem dle §78a zákona o zaměstnanosti.

Se zhoršováním epidemiologické situace a trváním mimořádných opatření vlády zůstává v platnosti možnost žádat o příspěvek i na zaměstnance, kteří jsou v karanténě nebo z důvodu výpadku zakázek nemohou pracovat.

Pro rok 2021 ale došlo i k dalšímu zvýšení minimální mzdy, které společně s poklesem tržeb a růstem nákladů není kompenzováno ani částečným zvýšením příspěvku. Aktuálně jsme ve spolupráci se zainteresovanými partnery zahájili jednání s MPSV ČR, návrh na zvýšení příspěvku bude i na programu jednání Vládního výboru pro OZP v polovině března.

Situaci zhoršují i další faktory, zejména v souvislosti s testováním zaměstnanců, obstaráním ochranných pomůcek a omezením pohybu. MPSV ČR zatím na naše návrhy a požadavky – například k uplatnění nákladů na pořízení respirátorů v rámci příspěvku, reaguje negativně nebo zdrženlivě.

O dalším postupu jednání budeme informovat.

Loňský rok byl opravdu v mnoha ohledech výjimečný. Pandemie koronaviru zpomalila a přidusila celý svět. Mnohé obory to přivedlo do krize a zároveň zastínilo dlouhodobý vážný problém: klimatickou změnu. Při redukci dopravy a výroby se lidé v mnohých částech světa doslova mohli konečně po letech nadechnout čerstvého vzduchu. V Česku jsme zažili (po počátečním dramatickém jarním suchu) relativně klidnou sezónu s dostatkem vláhy a dobrou úrodou. Dlouhodobý pokles spodních vod se tím sice nevyrovnal, ale na čas se například zbrzdilo řádění kůrovce v lesích. A dařilo se environmentálnímu sociálnímu podnikání.

O jaké typy podniků se přesně jedná? Od roku 2017 tu oficiálně máme sociální podniky, které řeší nejen problémy sociální, ale i ty environmentální. Do té doby se ekologie v sektoru sociální ekonomiky zdála být jen jakousi nadstavbou. Nyní už třetím rokem environmentální sociální podniky v různých koutech naší země svými aktivitami přispívají k řešení ekologických problémů, které způsobil člověk. Ať už se jedná o úbytek biodiverzity a zhoršující se kvalita půdy anebo ohrožení krajiny i vodních zdrojů. Ministerstvo práce je po dva roky podporovalo v rámci Operačního programu zaměstnanost napřímo anebo prostřednictvím Místních akčních skupin.

Kam se zeleninou?
„ Pěkně nám to tu narostlo, zde jsou trsy mangoldu, červené řepy a kapusty. Támhle zas celer a brambory,“ ukazuje mi své záhony Renata Jandové z enviro-sociálního podniku Jasan na svazích v jihomoravských Velkých Hostěrádkách. 

Hospodaří zde na ekologických pozemcích společnosti PRO-BIO, které byly doposud ladem. „Ani jsme nečekali, že to tak v první sezoně naroste, pěstujeme tu nově a vše se učíme za pochodu. V tomto roce problém budeme mít spíš problém s odbytem. Nekonají se totiž skoro žádné trhy, kam bychom s naší zeleninou pravidelně jezdili,“ vysvětluje mi Renata Jandová na počátku září 2020 při mé návštěvě.

„V letošním roce se tak zaměříme na zpracování vypěstované zeleniny a ovoce, s tím bude jednodušší odbyt nežli s čerstvými výpěstky,“ sdílí se mnou pak na počátku roku 2021 po telefonu. „Na spolupráci s odbytovými skupinami se zaměříme v následujících letech, až se situace s koronavirem stabilizuje. Mám ale pro vás i jednu velmi pozitivní novinku!“ dodává nadšeně.  „Do půdy, na které jsme zažili teprve jednu sezonu, se vrátil život! Při sázení stromů a keřů jsme tam na podzim objevili množství žížal, které tam ještě na jaře nebyly. Předtím byla udusaná od těžké zemědělské techniky a nyní se provzdušnila a ožila!“

zelinářské úspěchy II

Slova Renaty Jandové nejen výstižně popisují potřebnost environmentálního sociálního podnikání v podobě reálného řešení konkrétních problémů ekosystému způsobených lidmi. Ale i shrnují, co loňský rok přinesl a zkomplikoval českým environmentálním sociální podnikům: sezóna sice co do podmínek pro pěstování ucházející a oproti minulým letům přinesla bohatší úrodu. Těžkosti však byly s odbytem – ty měly zejména mladé sociální firmy, které si ještě nestihly vytvořit dostatečnou základnu pravidelných klientů. Jak je známo, gastro-sektor je v pandemii jedním z nejpostiženějších a kdo v této době nemá dobře rozjetý prodej na eshopu anebo se nepřeorientoval na jiný typ obchodování, zažívá velkou nejistotu.

Přírodní bylinná mýdla frčí
„Nepočítali jsme, že o naše mýdla bude v předvánoční době tak velký zájem,“ říká s úsměvem Magdaléna Špeldová z enviro-sociálního podniku Mýdlárna Koukol v severočeské obci Volfartice. Po přírodních mýdlech, do kterých zpracovává byliny z nedalekých podhorských luk Chráněné oblasti České středohoří, byl v listopadových a prosincových týdnech enormní poptávka. A není divu, Magdaléna si už několik let pečlivě vychytává recepturu, jsou to tak jedny z nejkvalitnějších ručně vyráběných mýdel na českém trhu. Navíc se pyšní certifikáty CPK, Vegan a regionální produkt. Mýdlárna Koukol má rozvinutější online marketing a tak se po mýdlech téměř zaprášilo. Ty, co právě voní v místnostech barokní fary, kde se zpracovna nachází, musí ještě několik týdnů vyzrát. Ale i na ně si příznivci kvalitních přírodních mýdel ze sociálního podniku rádi počkají.

O mýdlárně Koukol jsme předloni přinesli reportáž, jakož i o severomoravském bezobalovém obchodě družstva Viktorina Loca. Zero waste prodejny a re-use centra totiž také spadají mezi enviro-sociální podniky, řeší totiž další závažný environmentální problém: nadměrné obaly a přílišné množství odpadu na naší planetě. O nich a dalších podnicích se silným ekologickým rozměrem a lokálním ukotvením letos připravujeme na webu České sociální podnikání celý seriál. Děje se toho ve všech koutech Čech, Moravy a Slezska více než dost a přináší to naději do roku 2021: s jarem totiž ožije nejen příroda kolem enviro-sociálních podniků, ale doufejme, že pomalu a postupně i celá naše země spolu se svou sociální ekonomikou.

 

Autorka: Markéta Vinkelhoferová působí jako expertka MPSV a zároveň také v sociálním podniku Fair & Bio pražírna.

Foto: webové stránky Mýdlárna Koukol, SP Jasan

 

Článek byl převzat, je vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.

 

MPO zveřejnilo již na přelomu roku program COVID – gastro, na základě kterého je možno poskytovat kompenzace gastronomickým provozům, které jsou uzavřeny v rámci koronavirových opatření.

Původní verze programu byla určena pro právní subjekty – podnikatele nebo obchodní korporace, vylučovala tedy sociální podniky s gastro-provozy, které fungují v rámci neziskových subjektů typu spolku nebo ústavu.

Iniciativou sociálního podniku PFERDA z.ú. v Rychnově nad Kněžnou se podařilo získat stanovisko MPO ČR, podle něhož byl okruh rozšířen. Namísto obchodní korporace je žadatelem právnická osoba a druhá podmínka byla rozšířena na „vykonává podnikatelskou činnost na základě živnostenského zákona, nebo provozuje podnikatelskou činnost na základě jiného právního předpisu než živnostenského zákona“.