V Národní technické knihovně v Praze se 30.5. sešlo na 70 představitelů a podporovatelů sociální ekonomiky, aby diskutovali nejen stav sociálního podnikání v ČR, ale i trendy a inovace v této oblasti. Mezinárodní rozměr konferenci TESSEA dali zástupci sítí sociálního podnikání z Irska a Rakouska.

Cílem akce bylo ukázat a inspirovat, jak se sociální podnikání propojuje se zásadami udržitelného rozvoje, podporuje místní ekonomiku a může sloužit jako odolný model aktivit vůči automatizaci práce. Proto organizátoři pozvali jak zástupce integračních sociální podniků, tak i iniciativ založených na environmentální udržitelnosti: sociálních podniků Rekola a Bezobalu.

Jeden ze zahraničních řečníků John Kearns, který působí jako výkonný ředitel sociálního podniku Partas z Dublinu, prohlašuje o kontextu, kde působí: „Integrační sociální podniky u nás zůstávají dominantním modelem navzdory úsilí koncept sociální ekonomiky rozšířit. Nová opatření nás teprve čekají.“ Organizace Partas jako první v Irsku začala rozvíjet a šířit myšlenky sociální ekonomiky a inkluze, poskytuje nejen podporu organizacím v oblasti sociální inkluze a rozvoje komunit, ale snaží se i ovlivňovat politiku na místní i národní úrovni. Druhým zahraničním hostem prezentujícím odlišný kontext byl Peter Ruhmannseder z Rakouska, ředitel arbeitplus Salzburg, zastřešující organizace integračních sociálních podniků a poradenských organizací zaměřujících se na zvyšování kvalifikace a zaměstnávání lidí v těžkých životních situacích. Ve svém příspěvku ukázal, jak jsou veřejné politiky pro inkluzi důležité a popisoval, jak jsou i v sousedním Rakousku redukovány, což může přinést sociální problémy do budoucna.

Zástupkyně Bezobalu Pavla Kotíková inspirovala účastníky nápady, jak snižovat množství odpadu při sociálním podnikání i v každodenním životě. Vít Ježek představil koncept sdílené ekonomiky na příkladů bikesharingu – sdílení městských kol. Oba zástupci debatovali i nad ekonomickou udržitelností obou iniciativ.

 V odpoledních workshopech měli účastníci a účastnice možnost diskutovat sociální podnikání v gastronomii, bezobalovost a cirkulární ekonomiku a podporu státu a samospráv. V České republice byly díky finanční podpoře z evropských fondů založeny zajímavé projekty: kavárny, cukrárny, bistra a poskytovatelé cateringů apod. Jejich zástupci se shodli, že stále fungují a daří se jim lépe a lépe, toto podnikání má však svá úskalí a rizika – od hygienických norem přes limity znevýhodněných zaměstnanců po nedostatečnou poptávku a marketing sociálních firem. Toto lze částečně překonat větším zaměřením na spolupráci mezi sociálními podniky. Co se týká snižování objemu odpadu, Pavla Kotíková zevrubně popsala fungování jejich bezobalových obchodů a osvětovou činnost. Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky seznámila přítomné s konceptem cirkulární ekonomiky a možnostmi zapojování sociálních podniků do vzniku tzv. re-use center.

Zástupci státu a samospráv diskutovali s účastníky příklady dobré praxe podpory: představitelka MPSV ČR zavádění etických principů a odpovědné zadávání veřejných zakázek, se kterými má zkušenost i Zdravé a Fairtradové město Třebíč, jehož koodinátorka byla na konferenci přítomna. Městská část Praha 8 představila svoji Studii možností odpovědné spotřeby a Městská část Praha 7 podporu lokální ekonomiky v podobě inkubátoru Podnikavá 7, kde se objeví i principy sociální ekonomiky.

Podle zahraničních hostů je sektor sociálního podnikání v ČR vyspělý a řeší velmi podobné otázky jako v jejich zemích. Z pozitivních ohlasů účastníků konference je vidět, že je potřeba se setkávat, sdílet zkušenosti a propojovat se, protože pro další rozvoj sociální ekonomiky je spolupráce nezbytná. Ocenili také tematické zaměření akce, které šlo za rámec integračního sociálního podnikání – zejména zaměření na environmentální aspekty. Přínosné bylo i srovnání se zahraničním kontextem.

Konference je realizována v rámci projektu TESSEA v novém, CZ.03.2.63/0.0/0.0/99_041/0002235.