Jak jistě víte, novela zákona o zaměstnanosti č. 435/2004Sb. uveřejněná ve sbírce zákonů pod č. 365 schválila zvýšení příspěvku za IV.Q.2019. Součástí schválené novely je i zmocnění vlády k rozhodnutí o zvýšení příspěvku pro rok 2020 (a další). Samozřejmě jsme nečekali, že MPSV, které musí návrh takového Nařízení vlády připravit, začne konat první týden v lednu. Ze zkušenosti víme, že nelze čekat aktivitu z této strany, zejména proto, že nakonec půjde na prvním místě o prostor v rozpočtu kapitol MPSV ČR.

V současné době intervenujeme u MPSV ČR, žádáme o zahájení přípravy a jednání o návrhu potřebného nařízení vlády, vzhledem k dalšímu zvýšení minimální mzdy. Do intervence je zapojena tripartita, podnikatelské svazy i Národní rada OZP. 

Přikládáme dole také tabulku s přehledem vývoje MM a příspěvku za poslední roky, pro případnou argumentaci na úrovni vašich kontaktů na národní i regionální úrovni. Za dané situace je žádoucí, aby podobných dopisů opírajících se o vaše konkrétní trable a problémy spojené s neřešením systému a s růstem neproduktivních nákladů ZZP, dostala paní ministryně Maláčová i pan premiér Babiš víc.

Na MPSV proběhlo v minulém týdnu jednání za účasti zástupců zaměstnavatelů OZP. MPSV v těchto dnech předkládá do připomínkového řízení a do vlády dvě novely ZoZ, s jejichž obsahem jsme byli seznámeni. Týkají se dílčích oblastí projednávaných již v polovině minulého roku, novinkou je zavedení kategorie „zvlášť znevýhodněné osoby na trhu práce“ a návrh nástroje její podpory formou § 112a zákona o zaměstnanosti. Druhá novela bude obsahovat změny odvodů za neplnění povinného podílu OZP, parametrů náhradního plnění a další dílčí úpravy. Podrobně vás budeme informovat po jejich definitivním zveřejnění v rámci připomínkových řízení. 

Vývoj nárůstu minimální mzdy a příspěvku

Z tabulky je vidět, že zatímco základní minimální mzda vzrostla od roku 2012 o 6 600 Kč, což představuje nárůst o 83 %, minimální mzda OZP s ID I. a II. stupně vzrostla o 8 600 Kč, tzn. o 143 %, pro OZP III. stupně dokonce o 10 600 Kč, tzn. o 265 %. Limit příspěvku se zvýšil pro obě kategorie OZP o 3 800 Kč, tzn. o 38 %. Produktivita práce významné části zaměstnaných OZP zůstává v lepším případě nezměněna. Tabulka nezahrnuje vliv inflace, ovlivňující nemzdové náklady, které zatěžují všechny zaměstnavatele.

Argumenty:

• Už desítky let nesprávně odděluje státní správa výdaje SR do podpory zaměstnávání OZP od příjmové stránky SR. Je prokázáno, že celkem 60 % výdajů na příspěvky na zaměstnávání OZP se vrací do SR v podobě příjmů ze sociálního a zdravotního pojistného a daně z příjmu, DPH a spotřební daně z kupní síly vydělávajících OZP, nepřímo pak jako úspory sociálních výdajů. V praxi se ze 7 mld. Kč vydaných na příspěvek pro podporu zaměstnanosti invalidů v loňském roce vrátilo do státního rozpočtu cca 4,2 mld.
• Když se v roce 2016 rušily výjimky z nároku na doplatky MM v zájmu dodržování rovných práv a příležitostí OZP, slíbili jsme si, že mimo jiné vytvoříme jiný model pracovního uplatnění OZP s nízkým výkonem – mimo trh práce a bez pracovního poměru. Přes veškeré naše návrhy se do dnešního dne na tomto modelu nezačalo pracovat.
• Stát, který nevěnuje odpovídající pozornost tak významné změně týkající se nejslabší části jeho občanů, de facto sám porušuje principy rovných práv a příležitostí – rozhoduje o právech, ale nedává příležitost. Má za těchto okolností jen dvě možnosti:

-        akceptovat přiměřený růst objemu příspěvků v závislosti na plošném administrativním zvýšení MM, nebo

-        vyhnat z práce část OZP, pro které není vytvořena jiná vhodná příležitost.

V každém případě je nezbytné začít pracovat na skutečné reformě celého systému rehabilitace OZP, nejen podpory pracovních míst u specializovaných zaměstnavatelů. Chybí ale politická vůle a zadání. Chybí i kapacita státní správy, která by takové zadání naplnila jinak, než jen „záplatami“ zákona o zaměstnanosti. Proto je podpora specializovaných zaměstnavatelů OZP aktuálně nezbytná a nenahraditelná.