Informace o výsledku šetření mezi sociálními podniky v ČR

V závěru roku 2019 byl dokončen poměrně rozsáhlý průzkum mezi cca 400 sociálními podniky v ČR, který zadalo MPSV ČR a na kterém se podíleli i někteří naši členové. Návratnost téměř 50% oslovených dává výsledkům poměrně velkou vypovídací schopnost.

Součástí dotazníku byla sada otázek o tom, zda zkoumané podniky naplňují principy sociálního podniku stanovené MPSV (tzv. Identifikátor). Podniky, které úspěšně prošly tímto hodnocením a vyplnily dotazník na 100%, mohly být pak zveřejněny v Adresáři sociálních podniků na www.ceske-socialni-podnikani.cz a v Katalogu sociálních podniků s nabídkou zboží a služeb, který bude distribuován v tištěné podobě zadavatelům veřejných zakázek a bude také ke stažení na www.ceske-socialni-podnikani.cz.

Většinu zkoumaného okruhu podniků tvoří integrační sociální podniky (ve zkoumaném vzorku jich bylo 156, tj. 95%), převážně zaměřené na zaměstnávání OZP (84%). Identifikátor znaků sociálních podniků vychází z mezinárodních definic a jde o mechanismus pro zjišťování míry naplňování principů sociálního podniku formou sebehodnocení.

Sběr dat probíhal v období od 15.9.2019 do 15.11.2019 formou telefonického rozhovoru v kombinaci s vyplňováním dotazníku on-line samotnými respondenty. Do výsledků byly zařazeny všechny podniky, které vyplnily dotazník alespoň na 75%. Do vyhodnocení šetření bylo zahrnuto celkem 167 organizací s 303 provozovnami. Pojem sociální podnik je v dotazníku používán pro subjekty, které se veřejně hlásí k sociálnímu podnikání a mají samostatné IČO. Pokud byl sociální podnik součástí větší organizace, uváděli respondenti personální a ekonomické údaje pouze za část organizace, která se zabývá sociálním podnikáním.

Nejčastější právní formou ve zkoumaném vzorku je s 53% společnost s ručením omezeným, následovaná obecně prospěšnou společností s 16%, spolkem s 10% a družstvem s 8%. 84% ze zkoumaných podniků je samostatnou právnickou osobou a 16% funguje jako součást větší organizace. 37% zkoumaných sociálních podniků má více než jeden provoz – průměrně na jedno IČO připadá 1,8 provozů.

Na úrovni provozoven je nejčastější oblastí podnikání obchod (31%). Následuje dalších 6 oblastí podnikání, které jsou zastoupeny téměř srovnatelně. S odstupem deseti procent jsou to potravinářská výroba (22%), ostatní výroba (22%) a propagační a dárkové předměty (21%). Po dvaceti procentech pak získaly stravování (zahrnuje kavárny, restaurace, jídelny, bistra apod.), udržba zeleně a technické služby a úklidové služby a potřeby. Poté následuje textilní výroba, recyklace, re-use (19%) a cateringové služby (15%).

Náhradní plnění nabízí 36% dotazovaných sociálních podniků. Stejný počet jich má nějaké certifikáty a značky kvality. 55% zkoumaných sociálních podniků je členem nějaké sítě sdružující sociální podniky. Naprostá většina dotázaných sociálních podniků (93%) se veřejně hlásí k tomu, že jsou sociální (společensky prospěšný) podnik.

Zkoumané sociální podniky v roce 2018 zaměstnávaly 5254 zaměstnanců (bez DPČ a DPP), z toho 3852 znevýhodněných. Při přepočteném počtu všech úvazků se jednalo o 3501 celých úvazků a 2522 celých úvazků u znevýhodněných zaměstnanců. Průměrný úvazek všech zaměstnanců byl 0,67. Průměrný počet všech zaměstnanců jednoho podniku byl 33. U integračních sociálních podniků byl průměrný počet znevýhodněných zaměstnanců v jednom podniku 29, při přepočteném počtu 19 úvazků. Průměrný podíl znevýhodněných zaměstnanců byl ve zkoumaných podnicích 72%. Dotázaným sociálním podnikům pomáhalo odhadem celkem 663 dobrovolníků, kteří pracovali průměrně na 0,33 úvazku. 53% zkoumaného vzorku patří do kategorie mikropodniků, 34% z nich jsou malé a 13% střední podniky.

Celkové výnosy zkoumaných sociálních podniků v roce 2018 byly 2 091,5 mil. Kč. Průměrný celkový výnos jednoho podniku byl 13,1 mil. Kč a nejčastěji se vyskytující celkový výnos, tj. medián byl 6,7 mil. Kč. Více než polovina zkoumaných sociálních podniků (57%) v roce 2018 vykázala zisk, téměř čtvrtina (24%) hospodařila se ztrátou a nejméně jich vykázalo zhruba nulu (19%). 98% zkoumaných podniků reinvestovalo v roce 2018 min. 51% zisku z předchozího roku (2017) do rozvoje svého sociálního podniku a/nebo naplňování svých deklarovaných společensky prospěšných cílů.

Více než polovinu celkových výnosů tvořily podle odhadů respondentů tržby z podnikání (57%), s velkým odstupem následované příspěvky poskytovanými dle zákona o zaměstnanosti (22%). Dotace z evropských operačních programů tvořily pouze 11%. Vezmeme-li v úvahu, že příspěvky ze zákona o zaměstnanosti jsou platbou státu za integraci osob se zdravotním postižením na trh práce a že se vlastně nejedná v pravém slova smyslu o dotace, vydělaly si zkoumané sociální podniky vlastní činností téměř čtyři pětiny (79%) svých celkových výnosů.

Toto dotazníkové šetření přináší první ucelenou informaci v oblasti zadávání veřejných zakázek z pohledu sociálních podniků. I když výrazná většina zkoumaných sociálních podniků považuje veřejné zakázky za perspektivní zdroj příjmů, třetina těchto zájemců se o ně zatím ani nepokusila ucházet. Pokud se výběrových řízení zúčastnily, jednalo se v 92% případech o přímou objednávku nebo o zakázku menšího rozsahu. V případě, že se už o veřejnou zakázku zkoumané sociální podniky ucházely, byly poměrně úspěšné a ve více než ⅔ ji také získaly. Pouze 1/7 však uvedla, že dodávky veřejnému sektoru tvořily více než 30% jejich tržeb – ve většině případů se tedy jednalo o malé a/nebo pouze příležitostné zakázky. Zkoumané sociální podniky mají o veřejné zakázky zájem, ucházejí se ale pouze o menší zakázky, v nichž bývají relativně úspěšní. Pokud by se jim dostalo podpory “na míru” od zadavatele nebo poradenského centra, zvýšilo by to velmi pravděpodobně četnost i úspěšnost jejich nabídek.

Více než polovině (55%) zkoumaných sociálních podniků vnímá výsledky svého podnikání pozitivně, je spokojena. Pouze 3% se vyjádřila negativně. Když hodnotí své silné stránky, mírně převažují hlediska společenského přínosu, která se většinou týkají zaměstnávání znevýhodněných osob. Při hodnocení svých slabých stránek zmiňují zkoumané sociální podniky nejčastěji problémy, které mají obvykle malé a střední podniky. Kromě nedostatku peněz na investice a na marketing jsou to klasické problémy s nedostatkem pracovníků a jejich fluktuací. Specifickým problémem sociálních podniků je přetíženost řídících pracovníků.

Při souhrnném pohledu na to, co by podle respondentů nejvíce pomohlo rozvoji sociálního podnikání v České republice, vidíme několik výrazných témat. Nejčastěji zmiňovanou odpovědí v bloku Specializované služby a podpora pro rozvoj podnikání je rozvoj poradenství pro již fungující sociální podniky. V právním rámci dominoval požadavek na zlepšení podmínek příspěvků na zaměstnávání osob se znevýhodněním, v přístupu k financím pokračování dotací z evropských fondů a v přístupu k trhu to byla osvěta o sociálním podnikání mezi zadavateli veřejných zakázek. Všechny tyto tři položky souvisí s financováním sociálních podniků. Respondenti mají velký zájem o podporu regionálních a národních sítí sociálních podniků z veřejných zdrojů. Důležité je podle nich také vzdělávání o sociálním podnikání na vysokých a středních školách.

Na tomto odkazu je možno se seznámit s výsledky rozsáhlého šetření mezi sociálními podniky v ČR.