Loňský rok byl opravdu v mnoha ohledech výjimečný. Pandemie koronaviru zpomalila a přidusila celý svět. Mnohé obory to přivedlo do krize a zároveň zastínilo dlouhodobý vážný problém: klimatickou změnu. Při redukci dopravy a výroby se lidé v mnohých částech světa doslova mohli konečně po letech nadechnout čerstvého vzduchu. V Česku jsme zažili (po počátečním dramatickém jarním suchu) relativně klidnou sezónu s dostatkem vláhy a dobrou úrodou. Dlouhodobý pokles spodních vod se tím sice nevyrovnal, ale na čas se například zbrzdilo řádění kůrovce v lesích. A dařilo se environmentálnímu sociálnímu podnikání.

O jaké typy podniků se přesně jedná? Od roku 2017 tu oficiálně máme sociální podniky, které řeší nejen problémy sociální, ale i ty environmentální. Do té doby se ekologie v sektoru sociální ekonomiky zdála být jen jakousi nadstavbou. Nyní už třetím rokem environmentální sociální podniky v různých koutech naší země svými aktivitami přispívají k řešení ekologických problémů, které způsobil člověk. Ať už se jedná o úbytek biodiverzity a zhoršující se kvalita půdy anebo ohrožení krajiny i vodních zdrojů. Ministerstvo práce je po dva roky podporovalo v rámci Operačního programu zaměstnanost napřímo anebo prostřednictvím Místních akčních skupin.

Kam se zeleninou?
„ Pěkně nám to tu narostlo, zde jsou trsy mangoldu, červené řepy a kapusty. Támhle zas celer a brambory,“ ukazuje mi své záhony Renata Jandové z enviro-sociálního podniku Jasan na svazích v jihomoravských Velkých Hostěrádkách. 

Hospodaří zde na ekologických pozemcích společnosti PRO-BIO, které byly doposud ladem. „Ani jsme nečekali, že to tak v první sezoně naroste, pěstujeme tu nově a vše se učíme za pochodu. V tomto roce problém budeme mít spíš problém s odbytem. Nekonají se totiž skoro žádné trhy, kam bychom s naší zeleninou pravidelně jezdili,“ vysvětluje mi Renata Jandová na počátku září 2020 při mé návštěvě.

„V letošním roce se tak zaměříme na zpracování vypěstované zeleniny a ovoce, s tím bude jednodušší odbyt nežli s čerstvými výpěstky,“ sdílí se mnou pak na počátku roku 2021 po telefonu. „Na spolupráci s odbytovými skupinami se zaměříme v následujících letech, až se situace s koronavirem stabilizuje. Mám ale pro vás i jednu velmi pozitivní novinku!“ dodává nadšeně.  „Do půdy, na které jsme zažili teprve jednu sezonu, se vrátil život! Při sázení stromů a keřů jsme tam na podzim objevili množství žížal, které tam ještě na jaře nebyly. Předtím byla udusaná od těžké zemědělské techniky a nyní se provzdušnila a ožila!“

zelinářské úspěchy II

Slova Renaty Jandové nejen výstižně popisují potřebnost environmentálního sociálního podnikání v podobě reálného řešení konkrétních problémů ekosystému způsobených lidmi. Ale i shrnují, co loňský rok přinesl a zkomplikoval českým environmentálním sociální podnikům: sezóna sice co do podmínek pro pěstování ucházející a oproti minulým letům přinesla bohatší úrodu. Těžkosti však byly s odbytem – ty měly zejména mladé sociální firmy, které si ještě nestihly vytvořit dostatečnou základnu pravidelných klientů. Jak je známo, gastro-sektor je v pandemii jedním z nejpostiženějších a kdo v této době nemá dobře rozjetý prodej na eshopu anebo se nepřeorientoval na jiný typ obchodování, zažívá velkou nejistotu.

Přírodní bylinná mýdla frčí
„Nepočítali jsme, že o naše mýdla bude v předvánoční době tak velký zájem,“ říká s úsměvem Magdaléna Špeldová z enviro-sociálního podniku Mýdlárna Koukol v severočeské obci Volfartice. Po přírodních mýdlech, do kterých zpracovává byliny z nedalekých podhorských luk Chráněné oblasti České středohoří, byl v listopadových a prosincových týdnech enormní poptávka. A není divu, Magdaléna si už několik let pečlivě vychytává recepturu, jsou to tak jedny z nejkvalitnějších ručně vyráběných mýdel na českém trhu. Navíc se pyšní certifikáty CPK, Vegan a regionální produkt. Mýdlárna Koukol má rozvinutější online marketing a tak se po mýdlech téměř zaprášilo. Ty, co právě voní v místnostech barokní fary, kde se zpracovna nachází, musí ještě několik týdnů vyzrát. Ale i na ně si příznivci kvalitních přírodních mýdel ze sociálního podniku rádi počkají.

O mýdlárně Koukol jsme předloni přinesli reportáž, jakož i o severomoravském bezobalovém obchodě družstva Viktorina Loca. Zero waste prodejny a re-use centra totiž také spadají mezi enviro-sociální podniky, řeší totiž další závažný environmentální problém: nadměrné obaly a přílišné množství odpadu na naší planetě. O nich a dalších podnicích se silným ekologickým rozměrem a lokálním ukotvením letos připravujeme na webu České sociální podnikání celý seriál. Děje se toho ve všech koutech Čech, Moravy a Slezska více než dost a přináší to naději do roku 2021: s jarem totiž ožije nejen příroda kolem enviro-sociálních podniků, ale doufejme, že pomalu a postupně i celá naše země spolu se svou sociální ekonomikou.

 

Autorka: Markéta Vinkelhoferová působí jako expertka MPSV a zároveň také v sociálním podniku Fair & Bio pražírna.

Foto: webové stránky Mýdlárna Koukol, SP Jasan

 

Článek byl převzat, je vytvořen v rámci projektu Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo CZ.03.2.60/0.0/0.0/15_016/0006098.